USA si v pátek zažily další tragédii, když šílený střelec zabil ve škole v Newtownu 28 žáků a učitelů. Jako po každém takovém incidentu se znovu vynořují debaty o zpřísnění držení zbraní. Debaty, které přijdou na přetřes vždy po řádění takového šílence. Proč tedy zbraně přísněji neregulovat? Být Američanem, jsem pro.
Jednak prostě proto, že nejsem kovboj a zbraně nemám rád. Kromě toho bych měl i pár, doufám, relevantnějších důvodů.
„Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být omezováno.“ – tak praví druhý dodatek k Ústavě USA. Domobrana je zde zamýšlena jako těleso zajišťující bezpečnost státu, jako jakási náhražka armády. Dodatek byl přijat ještě v dobách, kdy byla Amerika relativně slabá, ale v současnosti, kdy je americká armáda největší na světě a je rozmístěna všude po světě, nemá instituce domobrany valný význam. Ze znění dodatku mi přijde, že hlavní důvod držení zbraní spočívá v zajištění právě této domobrany a nemá tedy v dnešní době toto historické opodstatnění.
A že se jedná o americkou tradici? Myslím si, že tradice se udržuje nejen kvůli ní samotné, ale i proto, že stále funguje, což zde není vůbec jasné. Silácky-kulturními argumenty rednecka a kovboje mě nepřesvědčí, ne v případě zbraní. Co se týče prodeje automatických a poloautomatických zbraní, tak o tom snad nemůže být ani řeč. Resp. řeč být samozřejmě může, ale nevidím jediný důvod, proč by pravidla pro jejich držení neměla být co nejpřísnější.
Co vnímám z médií, slyším o podobném útoku často v souvislosti se školním prostředím. Útočník si tedy vybírá místo, kde by se ani za stávající úpravy nemohl nikdo bránit, pokud bychom snad nechtěli dát zbraně do rukou dětem. A učitelé? No nerad bych pouštěl své dítě do školy, kde by vyučující chodili se zbraní. Zbraně prostě do školy, stejně jako třeba do kina, nepatří. Abychom omezili možnost útoku ve školách, je tedy nutno snížit možnost, že se vůbec takový maniak ke zbrani dostane.
Argument držení zbraně pro svou vlastní sebeobranu mi rovněž nepřijde neprůstřelný. Představme si, že se zloděj vkrádá do vašeho domu. Nikdy jsem nešel nikoho vykrádat, ale osobně bych měl pocit, že pokud ozbrojený zloděj v domě uvidí někoho neozbrojeného, může mu zbraní vyhrožovat, zažene s ní člověka do kouta a zatím on či jeho případný parťák krade. Pokud však uvidí obyvatele domu sahat po zbrani, nebude se zloděj rozpakovat střílet. A vzhledem k tomu, že ozbrojený zloděj má větší kontrolu nad situací a dá se předpokládat, že je v ovládání zbraní zběhlý, skončí situace tak, že kromě loupeže si půjde sednout i za vraždu.
A co se obrany majetku týče, můžu být pro někoho divná nátura, ale pokud mi člověk krade švestky ze stromu, nářadí z boudy nebo klidně i auto z garáže, tak ho nezastřelím, i kdybych měl doma zbraní, že bych s nimi mohl tapetovat. Zbraň může být ve výjimečném případě dobrý sluha, ale mnohem častěji je zlý pán, který nutí člověka ji použít i v situaci, kdy by to nebylo úplně proporční. Kdybychom byli ozbrojení oba, tak pravděpodobně taky ne, protože by to se mnou pravděpodobně dopadlo tak, jako jsem popsal v minulém odstavci.
Debata o přísnější regulaci zbraní je zajímavá i proto, že se v ní znalci neshodují. Jak v právních argumentech, tak těch, které se dotýkají efektu regulace na společnost. Já znalec sice nejsem, ale to je vlastně jedno, prostor k vyjádření by měl dostat každý. Nicméně z nerozhodnosti debaty znalců bych vyvodil jedno doporučení. I když by pro a proti regulaci byly přesně půl na půl, je lepší zbraně omezit, protože život bez nich je jaksi méně chmurný. Dobrý den a mír.
P. S. Zájemcům o téma bych doporučil dokument s názvem Národ zbraní.
