Žihadlo
Jak tohle všechno vlastně začalo? Nevím, nepamatuji se. Možná že těmto démonům sama dovolila překročit přes její práh - možná se pod lepší či horší záminkou(zkusme to třeba za pomoci jablíček z babiččiny zahrádky, které miluje) nějakým způsobem vetřeli do jejího života. Kdoví? Každopádně byli tady, a já už jí jenom naslouchám a křečovitě svírám sluchátko v telefonní budce, ve které jsem nestála celé věky. Stojím, poslouchám vyzváněcí tón, a modlím se aby přestal a já zase uslyšela její hlas.
Nikdy o nich nemluvila jako o skutečných osobách. Při těch krátkých setkáních na kávě, či mezi jejími schůzkami, které začínaly i končily velmi podobně. Vyprávěla o všem ano. Hlavně o těch schůzkách. Nikdy ne tak, jak jsem chápala, že chtěla aby končily. On ten začátek vypadal dost slibně. Ten začátek vlastně ano. Květiny, dvoření, sliby. Kecy...Hlavní roli hrál vždycky On. A taky On.
Jo, vlastně abych nezapoměla. On tam hrál taky.
Byla vlastně jedna z mnoha. Děvče, které se přestěhovalo do velkoměsta. Větší město, možnosti. Za první výplatu si koupila smartphone a notebook. Aplikace s divnými názvy slibující věčnou lásku. Vlastně proč ne? Vždyť je to sranda, vždyť je to tak jednoduché. O nic nejde. Děláme to všichni. Doba je rychlá, a na cukrárny s procházkou už se nehraje. Pojď, tady je running sushi, no jasný, ohromím tě narvanou šrajtoflí a ty půjdeš. Stejně jako ta před tebou. Jo vlastně, tahle měla na profilu, že miluje kytky. Šup tam růži na Národce za kilo, slečno, hoďte mi to do igelitu, jasně, tak to vypadá luxusně.
Hmm, dobrý, s fotkama nekecala.Nohy dobrý, a věk taky vypadá že by seděl.U placení upejpavě vytahuje peněženku, no tak s ní to bude těžký, ta nepůjde tak rychle. Co že máš ráda? Knihy? No jasně, mám doma první vydaní Kafkovy Proměny, tak pojď, půjčím ti ji na přečtení. No jasný, bydlím kousek, tady za rohem. Taxiiii !!!!!
Stavíme se ještě do večerky na nějaký to vínko, to nevadí že moc nepiješ, tak přece nebudeme sedět na suchu, hodím do placu nějaký naučený klišé, ukaž, trochu přitopíme, pár svíček, no jasný, sundej si svetřík. Hele, tancuješ? Já jsem totiž báječný tanečník...
Ranní kocovina, cucky v koutku, takový ten shnilý dech, tyvole, ještěže ještě nesvítá,určitě vypadám jako děsná kráva, celá rozmazaná - kde mám kalhotky ? Aaaaau, doprdele, posraný svíčky všude, mám vosk i ve vlasech, no hlavně ho nevzbudit, a jakže se vlastně jmenoval?
Jo, uložím si ho jako Zborcenejsen 12, ono je to vlastně šrumec, neozve se stejně jako těch jedenáct předtím...
Když mi tohle vypráví, a prosí mě o napsání desítky dalších, podobně znějících příběhů, mrazí mě v zádech. Mrazí mě z té neochvějné reality, že už nejsme lidmi, osobnostmi, ženami a muži. Jsme uživateli. Čísly. A kolem sebe stavíme plůtek z hashtagů, pomyslné vězení, které nás buďto pustí do života těch okolo. Máš iPhone? Ne? Tyvole..jak takhle můžeš žít?
Musím. Musela jsem ho hodit do řeky, aby těch dvanáct zborcenejch snů odplynulo někam daleko.
Někam, odkud není návratu.
Lucia Rien
V zajetí
Svoboda. Je? Existuje vůbec? Je někdo z nás doopravdy svobodný? Co to vlastně znamená svoboda? A proč po ní tak neskonale toužím? Poradí mi někdo návod na život? A ve své podstatě.. O co tady sakra jde?
Lucia Rien
Prokletí hvězdných dětí
Nevím kdo jsi, nevím, kudy vedou tvé kroky a nevím jak se vypořádáváš s běžností všedního dne. Jediné co vím, že tam někde jsi. Že v tom nejsem sama. Že to nejsem jen já, kdo čeká na zázrak. Nejspíš je to tak. Jsme děti hvězd.
Lucia Rien
Ve jménu lásky a dalších nesmyslů
Každým nádechem, každým pohybem, každým pocitem...celým svým bytím se snažím dostat kupředu. Někam kupředu. Paradoxní na tom je, že i když si myslím, že mířím kupředu, tak vlastně vůbec nevím kam mířím. A asi se to ani nedozvím.
Lucia Rien
Svět se mění a my s ním
Foukám do popela, který se rozlétává na všechny světové strany. Foukám do něj stejně, jako jednou někdo foukne do toho prachu, který zbyde po mě. Člověče, prach jsi, a v prach se obrátíš.
Lucia Rien
Sen
Vlastně všechno co mi zbylo je sen. Sen o dokonalosti momentu, kdy se opět shledáme. Žiju ve snu, probouzím se do reality, ze které unikám tím, co jiní považují za realitu. Světe, proč jsi to dopustil? Proč se z nás stalo stádo?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci začali projednávat úpravu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš...
Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura v Česku udělá příští vláda, říká Fiala
Dvacet let od vstupu do Evropské unie Česká republika stále nepřijala společnou evropskou měnu...
Na Plzeňsku hoří střecha sklárny. Zásah je komplikovaný, říkají hasiči
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hoří v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Pozemek pro stavbu RD - Purkarec, obec Hluboká nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou - Purkarec, okres České Budějovice
2 487 600 Kč
- Počet článků 128
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 463x