Senátoři za ODS včetně vicepremiéra senátora Vondry se rozhodli ptát Ústavního soudu, zda mohou nebo nemohou dát souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy. Staví tak horní komoru parlamentu ze skutečné role suveréna, který má podle Ústavy plnou kompetenci přijímat její doplnění a změny, do role žáčka a posilují tak fakticky roli Ústavního soudu více, než je nezbytné. To je zvláště pikantní ve chvíli, kdy jiní členové ODS autoritu ústavního soudu dost nevybíravě zpochybňují v situaci, kdy Ústavní soud pracuje v souladu se svými kompetencemi.
Na vysvětlenou. Lisabonská smlouva novelizuje Smlouvu o EU a Smlouvu o fungování Evropských společenství. Na jejich základě EU existuje, fungují všechny evropské instituce a bez toho, že by byla smluvní stranou těchto smluv, nemůže být žádná země členem EU. ČR tyto smlouvy přijala a ratifikovala v roce 2003 na základě rozhodnutí občanů v referendu 77 procenty hlasů.
Novelizaci stávajících Smluv si vynutila Topolánkova vláda s prezidentem místo přijetí uceleného a relativně stručného textu Euroústavy (současných 3000 smluv dokázala Euroústava shrnout do 300). Spolu s polskými nacionálními konzervativci Kaczynskými odmítli o Euroústavě jednat. Tím odmítli i možnost její úpravy, kterou požadovali Francouzi a Holanďané po zamítavých referendech.
Evropa jim vyhověla. Šéfové vlád, včetně naší, dojednali a podepsali novelizaci Smluv. Český premiér neuplatnil v ničem své právo veta, dokonce nepožadoval ani žádné výjimky. Vláda ČR Smlouvu schválila 4. února 2007. Mirek Topolánek ji v prosinci 2007 v Lisabonu podepsal. Letos v březnu ji pak předložil parlamentu k souhlasu s ratifikací. Smlouvu doprovodil předkládací zprávou, ve které tvrdí, že smlouva je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
Vláda nevyjádřila žádnou pochybnost o tom, že by Lisabonská smlouva nebyla s Ústavou v souladu. To mimochodem potvrzují i ústavní právníci. Proč tedy členové ODS jsou u naráz tak submisivní a opatrní, že bez posvěcení Ústavním soudem nejsou schopni rozhodnout?
Nabízí se jediné vysvětlení, které potvrzují vystoupení mnohých senátorů za ODS při projednávání v senátu. Evropskou unii prostě nechtějí a nejraději by byli, kdyby ČR přestala být jejím členem. Je pro ně příliš „socialistická“.
Zde musím konstatovat, že mě skutečně mrzí, že v tomto bodě kolegové nemají pravdu. Nejsilnější frakcí evropského parlamentu je již dlouho EPP, tedy frakce, které je ODS členem. Tak proč spolu s ní na evropské úrovni ODS prosazuje „socialistická“ řešení ? Většina vlád v členských zemích EU jsou pravicové. Jak to, že na úrovni Evropské rady spolu s nimi česká pravice občanům Evropy připravuje to největší byrokratické a socialistické zlo (samozřejmě kromě peněz z Evropských fondů)?
Očekávala jsem, že závěrem plamenných vystoupení v senátu na adresu EU bude návrh na zrušení našeho členství v ní. Nestalo se. ODS se v této chvíli schovává za Ústavní soud. Potřebuje čas a tajně doufá, že některá z dalších členských zemí odmítne Lisabonskou smlouvu ratifikovat. Pak zopakuje scénář s Euroústavou. Lisabonskou smlouvu a s ní funkční a efektivní EU opět odmítne. Jistě, v demokracii má každý právo na své vidění světa. I postoj odmítat EU je naprosto legitimní, stejně jako je legitimní naprosto nadbytečný krok dotazu Ústavnímu soudu, zda senát může nebo nemůže mezinárodní smlouvu ratifikovat.
Berme na vědomí, že všude v ČR vládnoucí strana členství ČR v EU nechce a už vůbec nechce evropskou integraci. Bez ní ale členské země EU, tedy i ČR, nedokážou obstát v tvrdých podmínkách globalizujícího se světa, uhájit svou bezpečnost, evropské hodnoty jako svoboda, demokracie, lidská práva a nediskriminaci, evropský sociální model s nejvyšší kvalitou života na planetě. Nebude možné dál zvyšovat dosavadní životní úroveň.
To ovšem ODS přes všechny proklamace nechce. Při projednávání Lisabonské smlouvy to její členové dali jasně najevo. Co tedy ODS chce? Jakou alternativu k našemu členství v EU nabízí? Máme být padesátý první stát USA pod ochranným štítem jejich vojenských základen nebo opětovnými souputníky Ruska či Běloruska? Podle mnohých kroků a vyjádření z řad představitelů ODS soudím, že by jejím reprezentantům nejlépe vyhovovala mezinárodní pozice Severní Korey, jejíž vládci se skutečně nemusí žádnými mezinárodními vazbami příliš trápit a doma si skutečně, ale skutečně neomezeně vládnou.
