Recese ne a ne skončit. Evropa se zmítá v obdobích střídajících stagnaci a propad. Už si možná ani nepamatujeme, kdy jsme zaznamenali naposledy výraznější ekonomický růst.
Ještě před pár lety by se tomu, co pronesl bývalý pan prezident Klaus, každý z nás zasmál, nyní již nás všechny smích přechází. On tehdy pronesl, že tato krize může klidně trvat i celou dekádu. Dnes už nám to tak směšné zřejmě nepřipadá. Jak z toho ven? Jak zase nastartovat ekonomický růst? To je zřejmě ta největší otázka, kterou si všichni pokládají. No, ono to tak úplně pravda není. Většina ekonomů si myslí, že odpověď na danou otázku již znají. Problém je v tom, že daná odpověď se s určitostí nebude líbit stávajícím vládnoucím politikům. Tato odpověď by totiž popřela jejich předchozí vyjádření a kroky. Zbavit se Eura, provést zásadní reformy a nevymýšlet kočkopsy. Tak zní správná odpověď. Odpověď, která nás bude stát možná dalších 10 let v recesi, a to se považuji za optimistu. Zbavit se Eura? Nemyslitelné. Tato největší chyba, která popírá ekonomickou logiku, je apendixem Evropy a zřejmě stavebním kamenem veškerých současných i budoucích problémů. Reformovat pracovní trh, provést důchodové reformy a mnoho dalších zásadních kroků? Další věc, které se zřejmě nedočkáme. Ono by se to totiž lidem, tedy voličům, strašně zle vysvětlovalo. Kdo by si dal tu práci, a to s vědomím, že již zřejmě příště nebudu zvolen? To radši pár dalších let necháme lidi živořit, nás (politiků) se to přece netýká. Takže, celkově shrnuto? Jsme otroky svých vlastních chyb, nesme za to důsledky. Někdy je řešení možná snadnější než se zdá, jediné, co je potřebné, je odvaha tato řešení učinit.
