Proč odbory nechtějí jednodušší daně

Zřejmě nikdo nečekal, že odbory budou podporovat úsporné a reformní kroky vlády. Nedávná demonstrace i odchod z jednání tripartity tuto skutečnost jednoznačně potvrdily. Další jednání ukážou, zda chtějí odborové svazy konstruktivně řešit problémy naší země, nebo jen blokovat potřebné a nevyhnutelné kroky. Jedním z nich je i reforma daňového systému.

O jeho složitosti v České republice se popsaly tuny papíru a svědčí o tom i některá mezinárodní srovnání. Není divu, že jednu z priorit vlády představuje zjednodušení daňového systému a snížení administrativních nákladů. Podle studie VŠE se pohybují kolem 40 mld. Kč pouze na straně poplatníků, další miliardy musí vynakládat veřejný sektor. Snížení těchto nákladů přinese nejen levnější stát, ale také zvýšení konkurenceschopnosti českých firem i podnikatelů, což povede k tvorbě pracovních míst. To je jistě i zájem odborů.

O to podivnější je jejich vystupování proti daňové reformě. Domnívám se, že kromě tradičních argumentů o rozdílné odvodové zátěži zaměstnanců a živnostníků se za jejich postojem skrývají další motivy, o kterých příliš nahlas nehovoří. Příkladem může být boj odborů za zachování daňových výjimek pro různé zájmové skupiny. Třeba i odborové svazy, protože členské příspěvky jsou odečitatelné položky pro jejich členy a zároveň existuje osvobození od daně z příjmů i na straně svazů. Jinými slovy, toto dvojí zvýhodnění hradí odborářské menšině ostatní poplatníci. Je správné, že vláda chce tuto nespravedlnost z daňového systému, stejně jako desítky jiných, odstranit.

Vláda také plánuje v rámci daňové reformy zavést tzv. Jedno inkasní místo. V současnosti totiž tisíce úředníků vykonávají prakticky tu samou agendu. Lidé musí obíhat finanční úřady, zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a další místa. Přitom daně z příjmů, sociální a zdravotní pojištění mají charakter osobní příjmové daně a po sjednocení jejich základu je lze vybírat na jednom místě. To znamená, že po vzniku JIM bude spousta pracovních míst nadbytečná.

A jsme zpět u motivů odborových svazů: hrozí ztráta několika tisíc míst pro jejich skutečné či potenciální členy. Ukáže se, že ačkoli bojují za udržení kvality služeb státní správy, půjde tyto služby poskytovat kvalitněji i s menším počtem úředníků. Samozřejmě se plánuje, že část pracovníků se z odvodové agendy přesune na agendu kontrolní, což zvýší pravděpodobnost odhalení daňových úniků. A přitom právě odbory vládě vyčítají, že s daňovými úniky nic nedělá.

Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, naopak, čím více budou odbory vládě a daňové reformě "házet klacky pod nohy", tím méně bude boj proti daňovým únikům úspěšný a daňový systém se nezjednoduší.