Třikrát třináctka
… Kluk, který v roce 1973 nastoupil do kolínského divadla jako kulisák, byl usměvavá blonďatá mánička. Přespával kde se dalo, protože jednou v hádce řekl svému otci, který měl vysokou funkci u policajtů, že emigruje a tím mu zničí kariéru a tak ho otec radši vyhodil z domova.
Bydlela jsem v jednopokojovém bytě po babičce a trochu jsem se nudila, tak jsem mu nabídla, jestli u mě nechce bydlet, než si najde nějaký podnájem. Souhlasil, a ani jeden z nás netušil, že nám právě začal rok příjemného, svým způsobem kamarádského soužití. Já se přestala nudit a Vios, jak jsem mu říkala, měl kde spát.
Po roce nám bylo jasné, že stojaté vody našeho vztahu, ze kterých není kam odplout, vypustíme. Vios si našel podnájem, a 13. května 1974, jsme se naposledy milovali.
Koncem června mi bylo jasné, že jsem těhotná. Viosovi jsem to řekla, nic jsem po něm nechtěla, ale jeho reakce mě překvapila.
„Ty budeš mít miminko? Tak se vezmeme!“
A tak jsme měli 13. září 1974, poněkud extravagantní svatbu. Dlouhé šaty s kapucí mi půjčila herečka Lorna Vančurová, která tehdy hrála v Kolíně, a které se o pár let později narodila čtyřčata, za svědky nám šli kamarádi z kolínského divadla a nechyběli ani herci.
Druhý den odjel Vios do Prahy, kde už dva měsíce pracoval v divadle a já jela s kolínským divadlem do Martina, na přehlídku divadelních her k 30. výročí Slovenského národního povstání. Cesta rychlíkem byla dlouhá a tak skoro všichni celou dobu popíjeli a mě, novomanželku a maminku, láskyplně opečovávali.
Když jsme v noci přijeli do Martina, upadl jeden náš kolega na nástupišti a s výkřikem, bratia Slováci, tu som!, upadl podruhé - do bezvědomí...
Po této „svatební cestě“ se už nic výjimečného nestalo. Těhotenství probíhalo bez problémů, Vios jezdil domů na víkend, já mu vyprala a on zase v pondělí odjel.
Když nebyl doma, připravovala jsem místnost, kde jsem bydlela, na příchod miminka, z novomanželské půjčky jsme koupili, co v bohémské domácnosti chybělo, což byla třeba televize, pračka, vysavač či lednička a pak už jsem čekala na třináctého února, i když mi doktor řekl, že porod bude druhého.
Třináctého února jsem si došla na oběd do Jitřenky na náměstí. Dala jsem si filé a bramborou kaši, vrátila se domů a protože mě začalo trochu bolet břicho, šla jsem to říct mamince, která s otcem a s mými dvěma bratry, bydlela v prvním patře.
„To už bude ono,“ řekla maminka. „Pojď, Irenko, půjdeme pomalu do nemocnice.“ Vzala mi tašku, kde jsem měla věci do porodnice a pomalu jsme šly přes celé město. Nádherně svítilo sluníčko, povídaly jsme si, smály se, a já nás obě vidím dodnes před očima...
Uběhlo odpoledne, v osm hodin večer jsem už ležela na sále, ale Filípkovi se pořád ven nechtělo.
„Budeme muset vzít kleště,“ řekl pan primář, mladá doktorka ho snaživě poslechla, vzala kleště a šla ke mně.
„Paní kolegyně, ty kleště držíte obráceně,“ upozornil ji decentně pan primář, my se s Filípkem lekli, já zatlačila a Filípek se konečně s touto poslední, vyčerpanou vlnou, vyhoupl ven - do života se třemi třináctkami...
Irena Fuchsová
Emília Vášáryová a Petr Nárožný
Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.
Irena Fuchsová
Konec únorové tečky
Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.
Irena Fuchsová
Vánoční dárek s únorovou tečkou
Možná to znáte. Někdo vás nepříjemně překvapí a ne jednou, a vy se s ním furt scházíte, sice ne často a maximálně na kafe, ale scházíte, jako byste čekali, až se stane něco, co tenhle podivný vztah ukončí.
Irena Fuchsová
Znají ho všichni herci a všechny herečky...
... nemusím nikoho z herců jmenovat, protože ho znají fakt všichni! Poznali ho v různých podobách, v různých situacích, ale nejde o to, jak a kde ho poznali, protože i když herci a herečky nejsou stejní, hlad je stejný u každého.
Irena Fuchsová
Chci být úspěšný! Bohatý! Známý!
Seděla jsem ve vagoně, který měl velkoprostorové uspořádání. V takovém vagonu nejsou kupé, ale sedadla za sebou, nebo proti sobě. Když se přes uličku ozvala tahle hláška, prostě jsem se tam musela podívat!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj
- Počet článků 748
- Celková karma 27,74
- Průměrná čtenost 2339x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda