Jak jsem si dneska volala s Janou
Byla jsem ráda, myslela jsem totiž, že je půlka chleba v mrazáku, ale během zkoušky jsem si uvědomila, že jsem ji už dávno rozmrazila.
Pak se mě pan Fuchs zeptal, kdy přijedu a já řekla, že do 22. hodin a on řekl, že Jana tedy půjde domů ve tři čtvrtě na deset. Natvrdlá nejsem, tak jsem se ho s opravdovým zájmem zeptala, jestli je to stejná Jana, co nám koupila chleba.
Pokrčil rameny. Ano, i když byl v Kolíně a já v Praze, fakt jsem viděla, že pokrčil rameny.
"Jo. Je to stejná Jana. Chodí sem, když seš pryč."
Od té doby k nám Jana chodila často. Když jsem nebyla doma. Občas jsem přijela z Činoheráku dřív, odemykám a slyším pana Fuchse, jak volá, Jano, rychle vyskoč z balkonu! Už přišla!
Vzhledem k tomu, že jsme v přízemí, jsem zůstala klidná, a když jsem vybalovala nákup, zeptala jsem se pana Fuchse, jestli Jana nemůže třeba vyluxovat, když už k nám chodí. Pohrdavě sykl.
"Cccc... Co?! Vyluxovat? My se mazlíme!"
V podobném duchu to pokračovalo celých příštích pět let.
Na Janu jsem si rychle zvykla. Nikdy jsem ji neviděla, protože buď skákala z balkonu nebo odcházela těsně přede mnou, ale maximálně pozitivní bylo, že když ji při mém příchodu pan Fuchs zmínil, byl to jasný signál, že má dobrou náladu.
Dneska ale došlo k menší změně. Byla jsem doma jenom s Baxíkem, když mi zavolal pan Fuchs, který si v rámci okresu někde něco zařizoval.
"Jsem tady s Janou. Mám ti ji dát k telefonu?"
"Můžeš."
"Dobrý den. Tady je Jana," ozvalo se vzápětí nakřáplým, ale jinak příjemným hlasem.
"Dobrý den, Jano. Jak se máte?"
"Dobře. Von teď odešel, tak jsem se chtěla zeptat, jestli byste ho nechtěla zlikvidovat. Já bych vám pomohla."
"To zní sice dobře, ale přišla byste o něj. To by vám nevadilo?"
"Nevadilo. Já bych se k vám nastěhovala."
"Nenenene! To nepřichází v úvahu, Jano."
"To je škoda. Už přišel! Tak se mějte hezky!"
"Vy se taky mějte hezky, Jano!" Nečekala jsem, až si pan Fuchs mobil vezme, ťopla jsem ho a šla jsem škrábat brambory. Jak takhle blbne, tak má všechno hotové a za chvíli přijede na oběd.
Asi za dvacet minut, když jsem obalovala file, mi zavolal pan Fuchs znova.
"Jana je z tebe nadšená," hlásil mi spokojeně. "Říkala, že vůbec nemluvíš jako kráva. Že seš sympatická. Vůbec jsi jí jako kráva nepřipadala! Prý si myslela, že seš kráva, ale..."
"Kolikrát ještě řekneš slovo kráva," zeptala jsem se ho a on se začal dohadovat s Janou, která se mnou chtěla mluvit. Jana nakonec zvítězila.
"Vy se mi tak hezky posloucháte," ozval se nakřáplý, ale jinak příjemný hlas. "Jak se poslouchám já vám?"
"Jste sympatická. Kolik vám je, Jano?"
"Jsem mladinká."
"Mladinká? Takže vám je... dvanáct?" Ozval se nakřáplý smích.
"Nenenene. Je mi šestnáct. Mohla bych být vaší dcerou."
"To těžko."
"Proč nechcete, abych byla vaše dcera?" Vzdychla jsem si.
"Dítě, to bych vás musela mít v pětapadesáti. A to bych tedy v žádném případě nedala. A na babičku si nepřipadám. Dejte mi pana Fuchse."
Ozval se hned.
"Co je? Jana je nadšená! Tys ji úplně okouzlila!" Souhlasila jsem.
"Jo? To jsem ráda. Jenom ti chci říct, že bude file a brambory. Pa!" Ťopla jsem mobil, obalila filé, rozklofala jsem brambory, dala do nich kousky másla, nastříhala do nich pažitku, kterou mám na balkoně a pak telefon zazvonil potřetí.
"Copak, Jano?" Nakřáplý, ale jinak příjemný hlas, mi šťastně sdělil, že pro mě právě teď složil báseň.
"Vážně? To je milé, Jano. A řeknete mi ji?"
"Jaro. Jaro. A je to." Chvíli jsem čekala, ale nic dalšího už nepřišlo.
"To je hezká báseň," pochválila jsem ji. "Je v ní všechno." Souhlasila.
"Honzíkovi se taky líbila."
"Tak prima. Tak se teď vy dva bavte chvíli spolu. Chci ještě udělat štrúdl..."
Naposledy jsem ťopla mobil a už v ten moment se mi po Janě stýskalo. Po tom nakřáplém, ale jinak příjemném hlase, který mi něco nebo někoho strašně připomínal...
Irena Fuchsová
Konec únorové tečky
Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.
Irena Fuchsová
Vánoční dárek s únorovou tečkou
Možná to znáte. Někdo vás nepříjemně překvapí a ne jednou, a vy se s ním furt scházíte, sice ne často a maximálně na kafe, ale scházíte, jako byste čekali, až se stane něco, co tenhle podivný vztah ukončí.
Irena Fuchsová
Znají ho všichni herci a všechny herečky...
... nemusím nikoho z herců jmenovat, protože ho znají fakt všichni! Poznali ho v různých podobách, v různých situacích, ale nejde o to, jak a kde ho poznali, protože i když herci a herečky nejsou stejní, hlad je stejný u každého.
Irena Fuchsová
Chci být úspěšný! Bohatý! Známý!
Seděla jsem ve vagoně, který měl velkoprostorové uspořádání. V takovém vagonu nejsou kupé, ale sedadla za sebou, nebo proti sobě. Když se přes uličku ozvala tahle hláška, prostě jsem se tam musela podívat!
Irena Fuchsová
A cos po čtyřiceti letech čekala?! Že to uklidím?!
Řekla bych, že chlapi se zastavují na ulici s kamarády víc než ženy. Ale když se sejdou tři ženské a jedné z nich se náhodou podaří nahodit téma, které zajímá i ostatní, kam se na ně chlapi hrabou!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
KOMENTÁŘ: Po dvaceti letech v EU je načase skončit naši hru s Evropou
Premium Evropskou unii dodnes tak trochu vnímáme, že jsou to „oni“. Přitom v ní sedíme a držíme ústa a...
V Londýně útočil muž s mečem. Zabil třináctiletého chlapce, napadl i policisty
Třináctiletý chlapec zemřel a další čtyři lidé byli zraněni po útoku muže ozbrojeného mečem v...
Kolumbijská univerzita zavřela kampus, podmínečně vylučuje protestující
Newyorská Kolumbijská univerzita v úterý oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu...
Vůz technických služeb rozmetal autobusovou zastávku, řidič byl opilý
Na okraji Mostu dnes dopoledne menší nákladní vůz zcela zdemoloval autobusovou zastávku, na které v...
Prodej bytu 1+kk
Rohožnická, Praha 9 - Újezd nad Lesy
4 150 000 Kč
- Počet článků 747
- Celková karma 30,42
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda