Hlavně se nad májem - lásky časem, nerozplývat

Nemám ráda svátky ve všední den. Ale budiž. Nikam jsme se dneska nechystali, tak jsem si naplánovala v klidu a v pohodě zlikvidovat několik skrytých restů, jejichž likvidace mě fyzicky nezruinuje, ale radost mi udělá převelikou.

Ale to by nesměl pan Fuchs přijít s několika "katastrofami", jejichž likvidace mi můj plán nabourala.

Když jsem se o hodinu později dostala k vaření oběda, zlepšila se mi při poslechu COUNTRY RADIA, klidného radia do neklidné doby, nálada. Určitě i proto, že jsem dostala nápad!

Až budou posluchači volat o písničku na přání, zavolám tam také. Komu chci písničku poslat, je jasné! A co Zdeňkovi Sekaninovi řeknu, to jsem si pro jistotu napsala, abych nekoktala.

"Chtěla bych popřát pevné nervy všem, kteří tráví 1. máj - lásky čas, se svými partnery, které by zrovna dneska nejradši viděli na Kamčatce. Vydržte! Zítra je už zase všední den!"

Jenomže jsem se nedovolala, i když jsem to zkoušela třikrát.

Po dalších dvou hodinách se mi potvrdilo, jak jsou dva lidé, žijící spolu už několik desítek let, propojeni.

Pan Fuchs mi od počítače oznámil, že si vybral hotel v Neapoli, protože tam za pár týdnů na několik dnů odletí.

Vida, pomyslela jsem si s úsměvem. Když ne Kamčatka, tak aspoň Neapol...