Vdané a ženatí bez závazků

            Ondyno byl uveřejněn na Novinky.cz článek ve kterém Radim Uzel radí, kterak si užít dovolenou. Rada spočívala v tom, že na dovolenou má muž vzít přítelkyni a prožije si rajské chvíle, plné vášně, citů a milování nebo vzít manželku a užít si galeje. S manželkou lze přibalit i knížku. Prý alespoň zážitek v podobě literatury lze v tomto případě z prázdnin přivézt

            Nějak jsem se nedočetla, co má v tomto případě dělat  manželka. Jsem pisálek s bujnou fantazií a hnedle jsem si představovala, jak onen muž bahnící prožít si těžce zasloužené volno a tokat s cizí ženou, přistoupí k právoplatné, neinspirativní a zcela nudné manželce a praví.

"Zlato, ta loňská dovča u móře nestála za to. Víš jak jsem za ten týden přečetl tu trilogii Milénium od Larssona ( cca 1 900 stránek ) a jak se mi díky tomu zhoršil zrak. A celkově jsem se nevrátil sdostatek šťasten a odpočat, prostě to byly galeje. Psal Ráďa, že chlap by měl vyrazit s přítelkyní. Já bych tolik chtěl letos prožít něco rajského…"

            Právoplatná manželka je v tu chvíli taky rajská. Posléze vymění rudou barvu za špenátovou a tělo jí zpudinkovatí. Jediné co je pevné, jsou sevřené zuby. A to až tak, že se jí začínají drolit plomby. Dokáže se pouze soustředit na to, že se snaží si vybavit v které polici je v knihovně založen kriminalistický sborník. Aby si osvěžila paměť. Čímže známá vražednice Irena Čubírková upižlala chlapovi tu  hlavu. Přes pláč a skřípění zubů manžel odskotačí. Hledat sám sebe a žít tím, co ho naplňuje.

            No a tu má opuštěná manželka řadu možností. Lehnout do vany a tu naplnit slzami. Taky slaná voda. Nebo tu vanu naplnit šampusem, ležet v něm celý týden a upíjet. Tu jenom nevím, jestli by jí nebylo chladno. Taky by mohla navštívit psychologický kurz na téma Jak  učinit manžela šťastným anebo taky Jak se vyrovnat s nevěrou. No mezi námi, taky jí to hajzl ( teď je myšlen manžel, ne Ráďa ) měl říct dřív. Mohla taky odfrčet k vodě a místo anny Kareniny vzít nějakého zajdu. 

            Dělám si z toho legraci, ale vlastně jsem tohle začala psát z úplně jiných důvodů. Když je nevěrný a rozvede se Novák ze čtvrtého patra, či kolega z technického oddělení, či vaše kamarádka, vezmete to na vědomí. S kamarádkou to proberete, ponadáváte si na život a tak a svět jde dál. Ale co mi vadí, je jedna věc. V televizi, v novinách, na internetu se dočtete o rozvodu pana Topolánka a pana Paroubka ( pravda, téma už trochu vyčpělé ) a začíná to být normou. Ani volební program založený na happy rodince "chlapa z gulama" nezastaví. A když se přidá ještě pan Uzel se svou troškou do mlýna, je mi smutno. Pánové, na které je vidět, nebo kteří publikují v oblasti řekněme lidských vztahů, by měli tak trochu tlačit káru mravnosti, hodnotám jako je rodina a manželství. Stojí na piedestalu, tak co tak trochu být vzorem?

            Ale pokud to pan Radim Uzel myslel fakt jenom v legraci, vracím se k humorné notě. Navrhuji, aby se jednotka nevěry nazývala  "jeden drUzlík."

            A teď nevím, jestli mám chuť si číst nebo bych měla radši vyrazit si zadrUzlíkovat.