Demokracie má akné

Jsem šťastná ženská. Mám manžela, děti, přátele, práci, zdraví a tak. A zpravidla i veselou mysl. Chmury se snažím přetavit v pozitiva, Dobře spím, zdravě jím, přiměřeně vínem zapíjím. Jsem jako z příruček psychologů, kterak má se životem naložit stárnoucí  (tedy pomalu stárnoucí, vlastně vůbec nestárnoucí) žena.

Ale abych nevypadala jako trvale zdrogovaná či podnapilá, věčně se usmívající  idiotka, něco na způsob neustále happy stoupenkyně hnutí new age, prozradím vám, co mne vytáčí. Politici, politika, poslanci, vládnoucí garnitura.

Pracuji ve veřejné správě. Vím, že rozhodnutí zastupitelstev měst a obcí nebývají jednoduchá. Znám úskalí, rizika, úřednickou mašinérii. Chápu i nelehkou práci poslanců, nedostatek financí a tak. A řídit celý stát? No to musí být ještě těžší. Ale dnes, dnes jsem byla opravdu dojata.  Článek s názvem: "Poslanci chtějí vyšší platy, připravují plán na tichou změnu," tak ten mne tedy dostal do kolen. Zejména jeho závěr: "Část poslanců si už dlouho stěžuje na nouzi. Někteří kolegové říkají, že nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy." No, že jste také zamáčkli slzu?

Dámy a pánové, poslanci,

připadáte mi jako můj syn v pubertě. Z výchovných důvodů jsme synkovi přidělila jednodušší práce v domácnosti, mimo jiné i vynášení odpadkového koše. A jak to tak bývá, vyčouhlý, mutující, názorově vyhraněný a k matce opoziční synek měl spoustu řečí.

"Synku, prosím, je tu nevynesený odpadkový koš."

"Nó, mami, já fakt teď nemůžu, já pak dojdu, potřebuju……" Nó, fakt. Vydrž muty."

Dýchám, raz, dva, tři, asi jdu žehlit. "Vydrž děvče,"říkám si a přiděluji si Bobříka všechápajícnosti. Je to takový anorektický andělíček s vyděšeným výrazem.

Vzápětí můj synek otevírá ledničku.

"Bez práce nejsou koláče," mentoruju.

"To mi nevadí, já jsem si stejně chtěl namazat chleba se salámem."

Dámy a pánové, poslanci,

připadáte mi jako můj pubertální synek. Když se vám nedostává koláčů v podobě snížených platů, klidně si sáhnete do lednice pro chleba se salámem. Potichu si plánujete "přílepek, pozměňovací návrh zákona," který by vám platy zvýšil. Potichu. Bez kritiky těch, kteří vás volili (vím, jsme naivní káča volička).

Dámy a pánové, poslanci,

neuvěřitelně rajcovní je chlap, který umí říct pravdu. Postavit se kritice, obhájit si své. Howg.

Tak mi ta naše demokracie fakt připadá, že je v pubertě. S akníčkem na ksichtě. Nevíte jak se to dá léčit? Nebo je to jako v případě kosmetiky. Spousta slibů a skutek utek.