Věnováno spisovatelům a národu

   Každý člověk bez výjimky má v sobě dvě stránky. Tu lepší, pozitivnější a ušlechtilejší, a tu horší, negativnější a zkaženější. V každém z nás se skrývá něco dobré, ale zároveň také něco špatné.

   V každém z nás se nachází něco světlé, ale zároveň také něco temné.

   No a spisovatel je člověk, který prostřednictvím slova dokáže zahrát na jednu z těchto dvou základních strun lidské osobnosti. A to buď na strunu dobra, pozitivity, světla a ušlechtilosti, nebo na strunu temnoty, negativity a nízkosti. Tímto způsobem může potom podle svého osobního rozhodnutí stimulovat v lidech, čili ve svých čtenářích buď to světlejší, nebo to temnější.

   A spisovatelé to samozřejmě také dělají, ale je smutné, že ve většině případů se snaží rozechvívat právě temnou a nízkou stránku lidské osobnosti. A dělají tak z čistě zištných důvodů, aby jejich díla byly více čteny a více prodávány. Proto jsou jejich výtvory plné násilí, vulgarismů, navázané sexuality a popisů mnoha jiných dekadentních zvráceností.

   Takovou nízkostí navazují okamžitě kontakt s nízkou stránkou osobnosti čtenáře, stimulují ji a pohrávají se s ní. Jde o vědomou manipulaci s osobností člověka, prostřednictvím jeho temné stránky tím, že se mu jako potrava, pobavení a příjemné vzrušení předhazuje nejrozličnější nízkost.

   A temná stránka osobnosti nevědomého čtenáře na tyto temné stimuly reaguje, sahá a živí se jimi. Sytí se jimi a ukájí se jimi. Tím se však člověk stává postupně horším, protože v sobě vyživuje temnou stránku své osobnosti, která je vědomě podněcována a stimulována mnohými tvůrci současné moderní úpadkové literatury. No a takovýmto způsobem jednosměrně vykolejený člověk pak stále častěji sahá po podobném druhu literatury a jeho osobnost je jí stále více deformovaná směrem k nízkosti.

   Toto však nejsou spisovatelé, ale zločinci, kteří účelově manipulují temnou stránkou lidské osobnosti, a kvůli svému vlastnímu prospěchu a pochybné slávě strhávají čtenáře do stále větší nízkosti, čímž je osobnostně degradují. Takovéto zločinné literatury jsou dnes plná knihkupectví a na základě ní vznikají mnohé filmové scénáře a mnohé divadelní hry.

   Skutečný a pravý spisovatel je však někdo úplně jiný! Je to člověk, který velmi dobře ví o dvou stránkách naší přirozenosti, avšak on, na rozdíl od toho, co se kvůli penězům a kvůli slávě dělá dnes, se rozhodl v lidech vědomě stimulovat to světlejší, lepší, pozitivnější a ušlechtilejší. Rozhodl se literárně tvořit tak, aby byla ve čtenářích aktivována a povzbuzována lepší stránka jejich osobnosti. Tím se pak lidé stávají vnitřně lepšími, protože pomaličku roste, mohutní a sílí jejich lepší stránka a naopak, stále více se zmenšuje, ubývá a ztrácí to temné, co se nachází v každém z nás.

   Takovou moc má pravý spisovatel, pravá literatura, pravý film a pravé divadlo. Mají moc dělat lidi lepšími, ušlechtilejšími a světlejšími. Jedině toto je účelem každého skutečného a pravého umění.

   Darwin přišel na to, že život na naší planetě se postupně vyvíjel od nižších forem života k vyšším, až dospěl k člověku.

   Ale pozor! Přesně takovýmto jistým způsobem probíhá v našem univerzu také evoluce ducha! Také ona probíhá postupně od nejnižších forem dobra, morálky a mravnosti k stále vyšším formám pozitivity a ušlechtilosti. Začíná od mravně a nízko stojícího živočicha a končí zralou, mravní a duchovně vysoko stojící osobností, bohatou na ty nejvznešenější ctnosti a kvality.

   No a každý, kdo se svou vlastní mírou, svým vlastním způsobem a na základě svých vlastních schopností usiluje o to, aby velký, duchovno evoluční vývoj správně pokračoval, každý takovýto člověk, ať již je spisovatelem, nebo ne, je požehnáním pro své okolí i pro celou společnost.

   Nicméně každý, kdo jakýmkoliv způsobem pracuje proti přirozenému proudu duchovní evoluce, každý, kdo sází na nízké v člověku, podporuje a stimuluje to, každý takovýto jedinec, ať již je spisovatel, nebo ne, je zločinným škůdcem. Je škůdcem, který se snaží brzdit přirozený vývoj! Je škůdcům, který se z různých osobních a zištných důvodů snaží oddalovat, nebo dokonce zcela znemožnit to, aby lidé zráli do plné velikosti vlastního lidství. Aby jednou dospěli k plnému rozvinutí všeho toho světlého, dobrého a vznešeného, co se v nich skrývá. Snaží oddalovat, nebo zcela znemožnit to, aby společenství takovýchto ušlechtilých lidských jedinců nakonec společně vybudovalo říši dobra, míru, spravedlnosti a porozumění na naší planetě.

   A přestože svět je plný podobných zločinců, obyčejní lidé, nebo v našem případě čtenáři, by měli vědět, že tomuto všemu nejsou vydání jen tak na milost. Měli by vědět, že oni sami mohou na základě své svobodné vůle rozhodovat, kterou ze dvou stránek své osobnosti nechají rozechvívat vnějšími podněty. Zda to bude jejich temná, nebo naopak, jejich světlá stránka. Zda budou přijímat zvenčí do svého nitra, do svého vědomí a do své osobnosti pouze světlé pobídky, nebo naopak, své nitro, své vědomí a svou osobnost dobrovolně vystaví všem stimulům nízkého druhu.

   Každý lidský jedinec, na základě vlastní svobodné vůle tedy sám rozhoduje o tom, zda bude kráčet pravou cestou evoluce ducha směrem k maximálnímu rozvinutí všeho toho nejlepšího a nejušlechtilejšího v sobě, nebo v určitém bodě zvrtne kormidlo směrem dolů, právě prostřednictvím aktivace a stimulace toho nízkého v sobě. Jedna cesta je cestou do pekel a druhá cesta je cestou do nebes! Jedna cesta je cestou směrem k výšinám ducha a druhá cesta je cestou temnoty, destrukce a zničení!

   V dnešním světě se nachází tisíce pokušení, která nás budou navádět ke špatnému a vytrvale brnkat na temnou strunu naší osobnosti. My však můžeme tomuto všemu říci ne! My to můžeme vnitřně odvrhnout a zapudit! My to nemusíme nechat na sebe působit! My nemusíme poslouchat hlasy nejrozličnějších pokušitelů, vybízející nás ke špatnému, nízkému a neušlechtilému! My se můžeme vědomě orientovat jen na dobré! My můžeme nechat stimulovat a rozvíjet jen světlou stránku své osobnosti!

   A tuto světlou stránku má absolutně každý z nás bez výjimky! Na každém z nás však záleží, do jaké míry na ni přesune svůj důraz. Do jaké míry se na ni zaměří. Přesně tak, jak o tom hovoří známé indiánské úsloví: "Uvnitř každého člověka se nacházejí dva vlci. Jeden dobrý a jeden špatný. A vyhraje ten, jehož živíš!“ A já jenom dodám, že když v nás vyhraje ten špatný, nakonec nás roztrhá a sežere!