Přečtěme si krátkou osobní výpověď člověka, v níž se hovoří o tom, jaké prožití a jaká zkušenost měla pro něj, v jeho osobním životě, ten největší význam. Možná tato slova pomohou také ostatním:
„Z různých stran, ať už v zaměstnání, v rodině, při odpočinku, nebo třeba také cestou po ulici, všude na nás útočí velké množství nečistých, negativních a nedobrých myšlenkových forem. Neustále vyvstávají v naší mysli a člověk, který neví absolutně nic o nezbytnosti udržování čistoty vlastních myšlenek, nevědomky a nejednou bez špatného chtění podává ruku tímto temným proudům. Ve své naivitě a nevědomosti se pak zaplétá s temnotou. A to tak, že se vnitřně zabývá zmíněnými, nečistými myšlenkovými formami a rozvíjí je.
A při tom to vůbec nemusí být špatný člověk! Může to být nejednou člověk velmi dobrý, který ale o těchto věcech nic neví a netuší, že by mohly mít pro něj až tak velký význam, protože se zvykne říkat, že přece na myšlenky clo neplatí. Žel, opak je pravdou a já osobně vím, o čem mluvím, protože sám jsem měl kdysi podobný názor.
Jako bleskem z čistého nebe a jako velkým zjevením bylo však pro mě krátké pravidlo, které mě citelně vnitřně osvobodilo od mnohé temné zátěže. To pravidlo zní: "Udržujte krb svých myšlenek čistý. Tak založíte mír a budete šťastní."
Tato prostá slova znamenaly rozhodující obrat v mém osobním životě, protože jsem si uvědomil, že ten, kdo se snaží dbát o čistotu a ušlechtilost vlastního cítění a myšlení, ten prostě nemůže jinak, než čistě a ušlechtile jednat. Z našeho nitra totiž vychází všechno, co děláme, čili naše slova i skutky. Pokud je tedy naše nitro čisté a dobré, bude pak automaticky takovým také všechno ostatní, co z nás bude vycházet.
V této souvislosti jsem si později, po výrazně pozitivních změnách v mém osobním životě, položil otázku: Co by asi bylo ze mě a se mnou dnes, kdybych se o tomto zlatém pravidle dosud nedozvěděl? Nechci na to ani jen pomyslet.
Bylo by to se mnou velmi pravděpodobně asi tak, jako s mnoha jinými lidmi, kteří ve své nevědomosti podávají ruce zlu a nečistotě ve svých myšlenkách. Podle Zákona tíže jsou pak tlačeni tímto temným břemenem kamsi hluboko dolů, což má samozřejmě, aniž by si to oni sami uvědomovali, velmi negativní vliv na jejich každodenní, reální pozemský život. A na jejich velké a nemilé překvapení to bude mít ně negativní dopad také po odložení jejich pozemského těla, čili po fyzické smrti.
Obtěžkáni temnem budou muset pak klesnout do temných úrovní, odpovídajících jejich stejnorodosti. A to také tehdy, kdyby v mnoha jiných oblastech šlo o relativně dobré lidi. O to větší pak bude jejich utrpení.
Vědomost o nutnosti udržování krbu svých myšlenek čistým je opravdu něčím nesmírně cenným, hodnotným a schopným změnit náš život k lepšímu. Tato znalost by proto měla být rozšířena do povědomí celé společnosti. Pokud by ji lidé přijali a začali aplikovat ve svém vlastním, osobním životě, určitě by postupně dospěli ke zlepšení jeho kvality, což by se následně projevilo jejich vyrovnaností, vnitřním klidem a prožíváním životního štěstí.
V celospolečenském měřítku by takováto pozitivní snaha mnoha jednotlivců nakonec zastavila obecný, morální a mravní úpadek, sekundárně se projevující permanentním úpadkem ekonomiky a hospodářství. Celá společnost by pak konečně mohla postupně začít opravdu směrovat nahoru.
Zbývá pouze otázka, zda komplikovaní lidé současné doby jsou vůbec schopni přijmout a uvědomit si, že by východisko z jejich osobních problémů i problémů celé společnosti mohlo být až tak jednoduché. Ve skutečnosti však takové jednoduché opravdu jest. Proč to tedy nezkusit?“
