O klíčovém významu nenápadných věcí

   Existují věci tak prosté a přirozené, že si je vůbec neuvědomujeme. A přece mají ten nejzásadnější vliv na celý náš život. To však, že si je neuvědomujeme a nechápeme jejich důležitost, z nás dělá lidi nevědomé.

   Lidi, nevědomé si těch nejzásadnějších skutečností, které jimi samými hýbou.

   Abychom pochopili o co jde, uveďme si příklad. Třeba dýchání. Uvědomuje si někdo v běžném životě, že dýchá? Dýchání je na jedné straně něco mimořádně nenápadné, ale na druhé straně je to jedna z klíčových aktivit, nebo potřeb našeho organismu.

   Nejíst vydržíme poměrně dlouhou dobu, nepít vydržíme už méně, ale nedýchat vydržíme jen pár minut. A pokud je kritický limit z nějakých důvodů překročen, okamžitě dochází k nevratným negativním změnám v našem mozku.

   Proč o tom mluvíme? Protože tento princip platí obecně! Protože existují, ať už v nás nebo kolem nás také jiné věci, tak přirozené, tak spontánní, tak samočinně a plynule probíhající, že si je vůbec neuvědomujeme, jako by snad ani vůbec neexistovaly. A přece mají na náš život zásadní vliv a determinují ho.

   Vezměme si například myšlení. Kdo z nás si uvědomuje, že neustále myslí? Myšlení a nepřetržité tvoření myšlenek je stejně nenápadné a přirozené, jako dýchání. Neuvědomujeme si ho. Jednoduše myslíme a hotovo.

   Jako však nenápadnost dechu zaručuje naši každodenní existenci na fyzické úrovni, nenápadnost myšlení a jeho struktury určuje naši existenci a její charakter na duchovní úrovni. Naše myšlení a naše myšlenky určují kvalitu našeho současného bytí i kvalitu našeho budoucího osudu. A protože tato každodenně a nenápadně probíhající myšlenková aktivita je nesmírně důležitá, podívejme se na ni trochu blíže.

   Neustálá, neuvědomělá a nevědomá tvorba myšlenek, která v každém z nás probíhá, se vždy pohybuje ve dvou rovinách. V rovině pozitivní a v rovině negativní.

   Běžný člověk si neuvědomuje, že neustále myslí, a že směrování jeho myšlenek je buď pozitivní, nebo negativní. A proto se v jeho myšlenkovém procesu nachází z každého trochu. Nacházejí se tam pozitivní i negativní proudy, protože nevědomý člověk prostě myslí jako přijde. Podle toho, jakou má momentálně náladu, podle toho, co ho těší, nebo zlobí. Myslí a uvažuje o tom co vidí, co poslouchá, co čte, přičemž jde vždy o nekontrolovanou směs pozitivního a negativního. Proto se tomu říká nekontrolovaná, nebo nedisciplinovaná mysl.

   A protože lidé jsou v tomto směru absolutně nevědomí, neuvědomují si, že pozitivní naladění mysli a tvorba pozitivních myšlenek formuje, ve vší své skryté nenápadnosti, naši přítomnost i naši budoucnost pozitivním způsobem. Nicméně negativní naladění mysli a tvorba negativních myšlenek, ve své nenápadnosti také formuje naši přítomnost i budoucnost, ale žel negativním způsobem.

   A je to skutečně tak, protože život a osud každého průměrného člověka je poznamenán směsí pozitivních a negativních věcí, které se mu dějí, a s kterými je konfrontován. Lidé si však neuvědomují, že to všechno je jen ovoce jejich vlastních myšlenek, které neustále plodí.

   A pokud se na chvíli vrátíme k dýchání, tak také při něm je velmi důležité, zda dýcháme čistý a čerstvý vzduch, nebo naopak, vzduch znečištěn smogem, nebo nějak chemicky kontaminován. Dlouhodobé dýchání kvalitního, nebo nekvalitního vzduchu bude mít na zdraví našeho fyzického těla buď pozitivní, nebo negativní účinky. Bude mít za následek buď zdraví a dlouhověkost, nebo nemoc a předčasnou smrt.

   A stejné je to také v duchovní rovině s naší myslí. Pokud si toto všechno dokážeme uvědomit a začneme své myšlenky vědoměji usměrňovat pozitivním směrem, začneme tím pozitivně ovlivňovat svou přítomnost i budoucnost. A to všechno proto, že jsme se stali vědomými! Neboť jsme si uvědomili věci, které si většina lidí neuvědomuje! Neboť jsme vědomě začali usměrňovat svou mysl pozitivním směrem, a tím jsme zlepšili kvalitu vlastního života.

   Takový je tedy rozdíl mezi člověkem vědomým a nevědomým! Lidé však mají být vědomými v těch nejzásadnějších věcech, které se jich dotýkají, protože jejich nevědomost je člověka nedůstojná! Protože jejich nevědomost se podobá nevědomosti zvířete. Vyšvihněme se proto konečně na skutečně lidskou úroveň a překonejme současnou nedůstojnou úroveň polovědomého zvířete.

   Toto vše se dá velmi výstižně a stručně shrnout do slov: Udržujme krb svých myšlenek čistý, protože jedině tak můžeme žít trvale ve vnitřním míru a být šťastní. Jedině tak se můžeme stát lidmi vědomými, kteří si uvědomují ty nejpřirozenější souvislosti vlastního bytí, a proto je dokážou správně využít ke svému duchovnímu i fyzickému prospěchu.

   A přestože to, co znamená "udržovat krb svých myšlenek čistým", by měl bez problémů pochopit každý sám, přece jen si ještě zkusme objasnit, co to znamená.

   Znamená to, že ze svého nitra, ze svého vnitřního života uděláme chrám. A v tomto chrámu dáme prostor jen tomu, co je čisté, spravedlivé, čestné, dobré, morální, laskavé a ohleduplné. Jen takový druh myšlenek máme v sobě rozvíjet! Všemu ostatnímu zamezíme vstup do chrámu našeho nitra, protože to tam nemá co hledat. Nemají tam co hledat myšlenky nečisté, nespravedlivé, nečestné, nedobré, nemorální, nelaskavé a bezohledné.

   A mimořádně důležité také je, abychom svou mysl udržovali radostnou! Abychom ve svém nitru nepodléhali smutku, bolesti, úzkosti, strachu, depresi, obavám z budoucnosti a mnoha jiným podobným věcem, ke kterým nás tlačí vnější události. Neboť ačkoli nic z toho nezapadá do kategorie "nečisté", rozhodně to ale spadá do kategorie "negativní". Jsou to negativní věci, které zatěžují naši mysl a tlačí ji dolů, čímž nás připravují o vnitřní radost. Proto bychom jim neměli dávat ve své mysli prostor, neměli bychom se jimi vnitřně zabývat, a neměli bychom je neustále rozpitvávat a rozvíjet.

   Jako výborná pomůcka pro udržení naší mysli radostnou nám může posloužit uvědomění si účinků Spravedlnosti Páně, prostřednictvím kterých každý z nás prožívá právě to, co prožívat musí a co mu přísluší. Prožíváme to, co je naším údělem a co si zasloužíme, abychom se zbavili břemene viny, kterou jsme si na sebe naložili. To, co prožíváme se tedy děje kvůli našemu dobru a kvůli osvobození od našich minulých provinění. A to je důvod k radosti!

   Měli bychom tedy dbát o to, abychom si udrželi svou mysl radostně svěží. Neboť konec konců, právě s takovýmto radostným naladěním mysli můžeme všechny své problémy vyřešit mnohem snadněji a efektivněji.

   Každý z nás se téměř každodenně setkává se situacemi, které jsou v mnoha ohledech nečisté a neradostné. Přesto je naší nejzákladnější lidskou povinností udržet si své nitro čisté a radostné. Jen tím totiž můžeme pomoci sobě a našemu světu. Jen tím můžeme svým vlastním dílem přispět k tomu, aby byl náš svět čistší, světlejší, lepší a radostnější.

   Nečistou a neradostnou myslí nepomůžeme ani sobě, ani světu. Tím jen naopak přispějeme pouze k tomu, že bude ještě více nečistý a neradostný.

   Znamená to tedy, že podle míry našeho vlastního uvědomění, a na základě naší vlastní vnitřní sebekázně, se můžeme stát buď šiřiteli světla, nebo šiřiteli temnoty.