Nosná teze křesťanství je chybná!

   Domněnka křesťanských církví, že svět byl spasen křížem a vzkříšením Krista je nesprávná! Tato teze je tragickým omylem, ba co víc, je jednou z hlavních příčin neustále se prohlubujícího duchovního, morálního a mravního úpadku civilizace na planetě Zemi.

   Člověk, který totiž tvrdí, že náš svět byl spasen Kristovou smrtí na kříži a jeho utrpením, musí být pravděpodobně slepý, když pod vnějším, třpytivým pláštíkem současné společnosti nevidí a nevnímá děsivý úpadek všech vyšších hodnot a všeobecný rozklad elementární lidskosti. Copak takto opravdu vypadá svět, který byl spasen?

   Ne, tisíckrát ne! Realita, kterou každodenně prožíváme, je sama o sobě až příliš očividným svědectvím toho, že spása a spasení musí přece jen tkvít v něčem úplně jiném, co by se v zásadním smyslu mnohem pozitivnějším způsobem odrazilo v každodenním životě jednotlivců i celé společnosti.

   Důrazně proto třeba říci: současné pojetí spásy a spasení je zkázonosný a nebezpečný omyl! Je to smrtelný uspávací prostředek, jehož prostřednictvím byla šikovně využita duchovní pohodlnost lidí za účelem získávání a rozšiřování příznivců křesťanských církví. Pozornost věřících však byla tímto způsobem odvedena od toho hlavního a nejpodstatnějšího! Od poznání, v čem je spása opravdu skrytá!

   Spása nespočívá v Kristově smrti a zmrtvýchvstání! Spočívá jedině v Kristově Slově, ve kterém nám bylo jasně ukázáno, jak máme myslet, cítit, mluvit a jednat. Kdo přijme toto Slovo a bude podle něj opravdu žít, ten zaručeně dojde k spáse. Jiná cesta k ní nevede a nikdy ani nevedla! Kdyby byl právě na tuto skutečnost církvemi kladen hlavní a jediný důraz, dnes by pravděpodobně vše na naší planetě vypadalo úplně jinak. Určitě rozhodně lépe!

   Žel, důraz se však kladl na něco úplně jiného a tímto způsobem byla výhybka, vedoucí ke skutečnému spasení, nastavená nesprávným směrem.

   Zkusme nad tím už jednou vážně pouvažovat! Naše spása spočívá jedině v životě podle Slova Pravdy, v životě podle učení Ježíše Krista! K spáse tedy může dospět pouze ten, kdo se snaží žít tak, jak nám ukázal Spasitel. Nikdo jiný!

   Lidé obecně i celý svět však nežijí podle Spasitelových slov, a proto jsou na míle vzdáleni od spásy. Ba právě naopak, kráčejí k záhubě! K své osobní i k záhubě celé civilizace! Tvrdit v takovéto situaci, že svět už byl spasen Kristovým křížem a zmrtvýchvstáním je doslova absurdní.

   Vždyť lidstvo v podstatě ještě dosud vůbec nepochopilo a neprovedlo nejdůležitější princip Kristovy nauky, spočívající v zásadě, že vůči ostatním se máme chovat tak, jak chceme, aby se jiní chovali vůči nám. Svět se ve skutečnosti vůbec neřídí principem pomáhající lásky, vzájemné podpory, úcty a lidské sounáležitosti.

   No a žel, nemalou vinu na tomto stavu mají všechny křesťanské církve, které svým věřícím správným způsobem neukazovaly, jak skutečně dospět k spáse. Ty křesťanské církve, které ještě dosud mylně prohlašují, že spása spočívá v smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Je to lež, protože skutečná spása spočívá jedině v životě podle Kristova učení a v ničem jiném!

   Podobné omyly mohly a dosud mohou církve hlásat pouze proto, že většina věřících neměla odvahu, čas a ani chuť hlouběji se zamyslet nad tím, co jim je jejich církevní vrchností předkládáno. Slepě a bez vlastního přemýšlení pouze vše apaticky přijímali. To je ale nesprávné!

   Lidé by už konečně měli začít samostatně uvažovat, hledat a nakonec také najít spásu tam, kde opravdu je: v životě podle učení Ježíše Krista! Pokud to pochopí a zrealizují, velmi pozitivně se to projeví nejen na kvalitě jejich vlastního, osobního života, ale také na zlepšení kvality mezilidských vztahů v jejich nejbližším okolí a nakonec i v celé lidské společnosti. A až bude tímto způsobem žít většina lidí na naší planetě, pouze pak lze hovořit o reálné naději na spásu tohoto světa.