Pokusím se volně přetlumočit jeden zajímavý rozhovor, který odezněl v rozhlase. Jistý odborník v něm řekl asi toto: "V oblasti genetického výzkumu jsme zaznamenali nevšední úspěchy."
"Bylo dešifrováno všech 20 000 genů, které obsahuje lidská DNA, a u většiny z nich se podařilo zjistit také jejich funkci.
Prakticky by se toto poznání dalo uplatnit tak, že v případě konkrétních onemocnění by se geny, zasaženy chorobou jednoduše vyměnily za zdravé a všechno by bylo opět v pořádku."
Ke konci rozhovoru o současných úspěších tohoto vědního oboru a jeho budoucích perspektivách však přišlo na řadu jedno velké ALE. Aby se totiž nabyté poznatky mohly také prakticky využít, něco nám k tomu přece jenom ještě chybí. Nějaké zásadní poznání, kterým bychom jako klíčem otevřeli bránu k praktickému využití všech dosavadních výzkumů v oblasti genetiky. Vědci však vůbec nevědí, co to vlastně je a kde to hledat, přičemž tuší, že jde o něco, bez čeho se nemohou pohnout dál.
Genetika má tedy před sebou obrovské perspektivy, ale zatím jsme se v ní dostali pouze po určitou hranici, přičemž až poznání za touto hranicí nám může přinést praktické využití dosud nabytých znalostí.
Velkou otázkou tedy zůstává, jak překročit tuto hranici a kde ji vůbec hledat? Jak a kde najít ono neznámé, ale zásadní poznání, které by nám otevřelo neuvěřitelné možnosti léčení mnoha, ne-li všech nemocí?
I když vědecký svět v tomto směru tápe, řešení dané otázky je v podstatě velmi jednoduché. Toto řešení však nespočívá v dalších miliardách, vložených do vědeckého výzkumu, ale v něčem úplně jiném: v morálním a duchovním vzestupu lidstva! Etický, morální a duchovní vzestup lidstva totiž vždy podmiňoval další, a tedy také vědecký a technický rozvoj naší civilizace. Neboť jedině v té míře, v jaké se postupně rozvíjela morálka a spiritualita, jedině přímo úměrně tomu byla lidem dávána možnost vnikat do poznání tajemství hmoty. To je Zákonitost! Vyšší Zákonitost!
Velké poznání, poznání zásadního významu totiž nemůže být dáno do nehodných rukou, protože by namísto užitku způsobilo tragédii. Vždyť si jen zkusme představit, jaké katastrofální by asi byly důsledky toho, kdyby lidé ve středověku, kdy byly doslova na denním pořádku války mezi jednotlivými městy, vojevůdci a králi měli k dispozici vojenskou techniku současného typu. Nicméně úroveň morálky, etiky a duchovní zralosti, na níž se nacházeli, jim přirozeným a zákonitým způsobem znemožňovala dojít k takovému druhu poznání, co bylo ve skutečnosti jejich štěstím a jejich ochranou. Ochranou před sebou samými a před zhoubnými důsledky vlastní nezralosti.
No a nejinak je tomu také dnes! Stále jde o tutéž Zákonitost! Také dnes se nacházíme na určité úrovni morálky a míry duchovnosti, na základě které se nám dostává odpovídající míry průniku do tajemství hmoty, přičemž zároveň tušíme a vnímáme hranice, které jsou našemu poznání pevně stanoveny. Hranice, které nelze překročit dalším úsilím v rozumově vědeckém bádání. Tudy cesta nevede.
No a protože mezi schopností průniku do tajemství hmoty a rozvojem morálky, etiky a duchovnosti je přímá úměrnost, celkem logicky z toho vyplývá pouze jediné: Další pokrok, a to i v oblasti vědeckého poznávání, je možný a je podmíněn právě pokrokem v oblasti etiky a duchovnosti. Jen tímto způsobem můžeme překročit hranici, která nás v současnosti brzdí a omezuje. Jedině v tomto je skrytý další vzestup a pokrok naší civilizace! Jde o Vyšší Zákonitost, kterou nelze obejít! Ničím! Ani vzdělaností, ani vědeckým bádáním.
Jaká je však reálná situace? Žel zcela opačná! Současná doba je dobou úpadku. Stále více roste nemorálnost a materialismus! Obrovským způsobem bují lidská chamtivost a touha mít, vlastnit a užívat si. Svět se pouze egoisticky štve za hmotou.
Míra duchovní zralosti naší civilizace dosahovala svého kulminační bodu v 30. letech minulého století, co se v té době přímo úměrně projevilo zásadními objevy v oblasti vědy a techniky. V tomto vrcholném období se rozhodovalo o tom, zda se dokážeme odrazit ještě dále a ještě mnohem výše, nebo naopak dojde k pádu směrem dolů, a to se všemi odpovídajícími negativními důsledky.
Žel, lidstvo nevyužilo neopakovatelnou a jedinečnou příležitost k nevídanému duchovnímu, ale také hmotnému vzestupu, ale naopak, křivka jeho duchovnosti začala prudce klesat, co se okamžitě projevilo tak, že všechny ty velké vynálezy a objevy, které nám byly dány k podpoře a posílení našeho celkového vzestupu, byly nakonec zneužity a vyústilo to do válečné katastrofy, jaká neměla obdoby v dějinách naší civilizace. /druhá světová válka/
Od tohoto tragického bodu zlomu však žel duchovnost stále klesá a ani další nové vědecké objevy nedokáží zastavit celkový úpadek lidstva, které kráčí od jedné krize ke druhé, směrem k vlastní záhubě a sebe zničení. Zastavit tuto cestu do pekla a nasměrovat naši civilizaci k dalšímu hmotnému vzestupu bez krizí, konfliktů a zbytečného utrpení, nasměrovat ji k dalším nevídaným objevům se zásadním vlivem na náš každodenní život může pouze jediné – vzestup duchovnosti obyvatelstva naší planety! Není tím samozřejmě myšlena nějaká formální příslušnost k různým náboženským, nebo duchovním organizacím, ale reálný život podle skutečných duchovních hodnot, kterými se bude řídit naše cítění a myšlení, i naše řeč a jednání. A to úplně všude, ať již doma, v práci, při odpočinku, nebo kdekoliv jinde.
Lidé, kteří vážně chtějí poznat tyto hodnoty, řídit se jimi a tímto způsobem vlastním dílem přispět nejen ke svému osobnímu vzestupu, ale také ke vzestupu celé společnosti i civilizace, je mohou poměrně snadno najít, když budou opravdu chtít. Neboť kdo hledá, ten také najde.
