Freddie Mercury! Jaké si vzít poučení z jeho osudu?

   Nedávno jsem měl možnost nahlédnout do knihy o skupině Queen. Psalo se v ní zejména o zákulisí různých turné, které tato velmi úspěšná skupina absolvovala v druhé půlce sedmdesátých let.

   Šlo o pohled jednoho z členů kolektivu pracovníků, takzvaných "bedňáků", majících na starosti aparaturu a ozvučení.

   Schválně jsem se v úvodu zmínil, že jsem do knihy pouze nahlédl, protože z mravních důvodů jsem nedošel až na její konec. Abyste pochopili proč, uvedu konkrétní příklad.

   "Bedňáci", zabezpečující aparaturu skupině Queen, bydleli při koncertních turné v hotelech v blízkosti místa vystoupení. Kromě dřiny s nošením a instalací aparatury však měli také chvíle volna, kdy se nudili. Tehdy většinou holdovali alkoholu a drogám, a vedle toho vymýšleli různá rozptýlení.

   Jedním z nich byla třeba demolice zařízení hotelu. V knize se například nachází dobrá rada, že televizor je nejlepší vyhazovat z okna, když je zapojen do zásuvky, protože při dopadu silněji bouchne a létají jiskry.

   Na druhý den, když po takovémto mejdanu procházel ředitel hotelu spolu s manažerem skupiny pokoji a počítali škody, manažer, ještě se zbytkovým alkoholem v krvi říká řediteli: "Ještě tam připočtěte ty dvě lampy".

   A ředitel na to: "Ale vždyť nejsou rozbité".

   Manažer skupiny přistoupil k nim, roztloukl je a říká: "Už jsou."

   No a v podobném stylu jsou v knize popisovány také různé sexuální radovánky, takže je pochopitelné, že člověk s určitými mravními zásadami musí knihy zanechat, i když samotná hudba skupiny Queen má své kvality.

   V období, kdy ve mně ještě rezonovaly tyto informace, mne napadlo prohlédnout si nějaké živé vystoupení skupiny, protože jeho zákulisí bylo v knize zajímavě popisováno.

   Šel jsem tedy na youtube a zadal jsem do vyhledávače "Qeen live" a to, co jsem tam našel, se mnou dost zamávalo, protože kromě sestřihů z různých koncertů se tam nacházelo i video z posledního natáčení Freddieho Mercuryho. Dojem z něj byl hrozný. Bylo to něco maximálně smutné, protože z vitálního a charismatického Freddieho zůstala jen troska. Byl to tak žalostný obraz lidské pomíjivosti i pomíjivosti vší světské slávy, že se to ani nedá popsat slovy.

   A pak jsem našel na youtube ještě také jiné, domácí neprofesionální video, z Freddieho osobního archivu. Bylo natáčeno na Vánoce, a na jeho začátku bylo vidět Freddieho, jako obyčejné, malé a ještě nevinné dítě.

   Tak jsem měl ve zkratce jako na dlani celý jeho osud od malého dítěte, přes jeho vitalitu a charisma na koncertech, až po nemoc, která byla neblahým důsledkem jeho nevázaného života.

   Jaké si je ale z toho třeba vzít poučení?

   Každý z nás, ať již slavný, méně slavný, nebo docela obyčejný člověk, dostává na začátku svého života do daru přirozenou dětskou nevinnost a čistotu. Jde o dary nesmírného významu, které vůbec nedoceňuje, a o které postupně přicházíme, ačkoli našim zájmem by mělo být, abychom si je co nejdéle udrželi. Nejideálněji po celý život. Přesně tak, jak nám to kdysi doporučoval Kristus slovy: "Buďte jako děti!" Čili, zůstaňte tak čistí, tak nevinní, tak přirození a tak nekomplikovaní, jako jsou děti.

   Dar čistoty, dar nevinnosti, dar upřímnosti, dar přirozenosti a dar jednoduchosti. V našich dětských očích na našich vlastních fotografiích je jasně uvidíme. Jde o vlastnosti a ctnosti, které můžeme nazvat Bohu milými. Kdysi dávno je měl každý z nás, a tak tomu bylo také u Freddieho Mercuryho.

   Najednou je však dětství pryč a přichází dospělost. A spolu s ní život se všemi jeho možnostmi, radostmi, vášněmi, požitky a užíváním si. No a ve víru života, do kterého se lidé ponořují, potichu mizí a vytrácejí se všechny jejich poklady z dětství. Přicházíme o svou čistou, nevinnost, upřímnost, přirozenost a jednoduchost.

   Tak se v aktivním životě vzdalujeme Vůli Páně, kterému jsme ve svém dětství byli milými. A vzdalujeme se mu svou svévolí, se kterou se žádostivě zmocňujeme všeho, co nám život nabízí, přičemž na nějaké ctnosti a mravnost už vůbec nehledíme. Takto nevázaně žil Freddie Mercury, a vzhledem k vlastním možnostem tak žije obrovské množství lidí. A kdyby tito lidé měli ty možnosti a ty příležitosti, jako různé celebrity, užívali by si stejně intenzivně a nevázaně, jako oni.

   Ale nakonec přichází závěrečné zúčtování! Pokud nám totiž předtím život ukazoval převážně svou laskavou tvář a nabízel nám nejrůznější příležitosti, v jeho závěru tvář lásky vystřídá tvář spravedlnosti, a my dostáváme účet za to, jak jsme žili. Účet za to, zda jsme svůj život žili ctnostně, mravně a čistě, nebo jsme naopak žili tak, že jsme se podobnými bezvýznamnými věcmi nikdy příliš nezatěžovali.

   A míra našeho oddálení od Vůle Páně a od toho, čím jsme měli být jemu milými, se pak přesně odrazí v dopadu jeho spravedlnosti na nás, abychom v jejích účincích za všechno zaplatili až do posledního haléře.

   Někdo začíná tvrdě platit už před smrtí, zatímco jiný hned bezprostředně po ní. Účet však nepochybně každému z nás přijde tak, jak přišel Freddiemu. Tak, jak přichází tisícům lidí na sklonku jejich života, kteří ve svém aktivním období arogantně ignorovali Vůli Nejvyššího a jemu milé vlastnosti a ctnosti.

   Obraz z posledních dnů takovýchto lidí je pak stejně žalostný, strašný a smutný, jako na posledním videu Freddieho Mercuryho.

   A tak tu tedy máme obraz tří období ze života slavného zpěváka, ale v podstatě také obraz tří období života tisíců jednoduchých lidí. První z nich je období dětské, jako příslib něčeho lidsky krásného, velkého, čistého, dobrého a ušlechtilého.

   Druhé období je obdobím aktivního života, ve kterém lidé pošlapou po tomto velkém příslibu a po všech svých předpokladech k lidsky skutečně plnohodnotnému životu. K skutečně plnohodnotnému životu, spojenému s rozvojem ctností, se kterým nemá nic společného obvyklá slepá honba za penězi, za slávou, za mocí, za kariérou, za prestiží, za majetky a za nejrůznějším materiálním užíváním si, jak je to dnes běžné, protože je to na míle vzdálené od čistoty, dobra a ušlechtilosti.

   A nakonec přichází třetí období, kdy je nám spravedlností Páně vystaven účet za to, jak jsme žili. Účet, s ohledem ne na to, co jsme pozemsky dosáhli a jakými bohatými a slavnými jsme se stali, ale jedině na to, nakolik jsme byli čistými, ušlechtilými a dobrými. Neboť jedině o toto ve skutečnosti v životě jde! O nic jiného!

   Pokud totiž tohoto nemáme, protože nám to bylo lhostejné, spravedlnost Páně nás srazí na kolena, abychom na své vlastní kůži a na svém vlastním utrpení poznali nesprávnost a klamavý charakter hodnot, za kterými jsme se po celý život honili. Nastane čas platit! Ať již na sklonku života, nebo bezprostředně po jeho skončení!

   Jen se dobře podívejte na poslední video Freddieho Mercuryho a berte ho jako výstrahu! Jako výstrahu i jako účet za život, vzdálený od původní čistoty našeho dětství, i od života, který je Bohu milý.

   Kéž by něco takového v tisícerých obměnách nemuseli lidé nikdy prožívat! Ale to záleží jen od jejich vlastního přístupu k životu a k jeho skutečným hodnotám.

   https://www.youtube.com/watch?v=y40LA-5sK4o