Co se děje v soukolí vesmírných zákonitostí s našim slovem?

   Lidské slovo a jeho působení, ať již si to uvědomujeme, nebo ne, je tak jako vše kolem nás, podrobeno určitým zákonitostem.

   Pro jednoho jsou to přírodní zákony, pro jiného Zákony Stvoření, další mluví o zákonech fyzikálních, nebo zákonech vesmíru. Vždy však jde o totéž! Jde o tisíciletými zkušenostmi lidstva nabyté poznání, že úplně všechno, živé i neživé, hmotné i nehmatatelné, je podřízeno jisté logice, určitým neměnným a pevným principům, které ovlivňují osud každého jednotlivce, všech národů, a nakonec také celého lidstva.

   Po tisíciletí mnoha lidmi - filozofy, světci, nebo osvícenými hledaná moudrost života není nic jiného, než snaha o pochopení, naše bytí ovládajících Zákonitostí, a snaha o jejich využití v osobní, celonárodní a všelidský prospěch. Pokusme se tedy společně, logicky a věcně proniknout do jednoduchého a naprosto jasného fungování těchto vše obsáhlých Zákonů, a na příkladu lidského slova si přiblížit jejich bezchybně a neomylně běžící chod.
       
   Lidské slovo! I přes obrovskou výsadu smět vůbec mluvit, jsme dosud nedocenili jeho význam, sílu a možnosti! Lidské slovo - v jeho autentické, zvukové podobě zdánlivě nehmotné a neuchopitelné, však v sobě skrývá obrovské možnosti působení, přetváření a formování světa kolem nás. Slovem lze pohladit nebo zranit, lze budovat nebo ničit, lze jím ukazovat cestu vzhůru, k prospěchu a blahu celé společnosti, nebo naopak, strhávat dolů, do úpadku, rozvratu a zkázy.
       
   Síla slova je nepopiratelná! Slovo, jak již bylo řečeno, zdánlivě subtilní a téměř nehmatatelné, hýbalo lidskými dějinami! Žel fakt, že dějiny civilizace planety Země jsou v převážné míře dějinami bolesti, útlaku a utrpení milionů lidských tvorů, svědčí o tragickém podceňování skryté síly slova v jeho návaznosti na věcnou a přísnou logiku fungování přírodních zákonů. Nerespektování těchto Zákonitostí totiž muselo a bude muset přinášet lidskému rodu pouze škodu a vzrůstající utrpení, protože vlastní nevědomostí nejsme v žádném případě vyňati zpod účinků jejich působení! Vždyť přece také v námi samými stanoveném právním systému platí: Neznalost zákona neomlouvá!
       
   A nejinak je to také se zákony přírodními, pod účinnost kterých patří, jak kupodivu dosud mnohých nenapadlo, i lidské slovo! Ano, i lidské slovo, a kdybychom měli jít až do důsledků, dokonce také myšlenkový a citový život každého jednotlivce! Všechno, úplně všechno podléhá stejným Zákonům!
        
   Je ale paradoxní, že jde o Zákony, které jsou každému z nás z fyziky velmi dobře známé. Chybou však je, že se jejich současný výklad omezuje pouze na čistě hmotnou úroveň, zatímco ony mají stejnou platnost také v úrovních, lidským okem neviditelných. My se právě proto zaměříme na tyto, dosud neprobádané oblasti, před kterými současný vědecký svět zůstává rozpačitě stát, jakoby se v neodůvodněném strachu bál dovést své vlastní poznatky až do úplných důsledků, překračujících hranici hmotného světa. Hranici, za kterou je nutno přiznat, že stejným fyzikálním zákonitostem je podřízen absolutně totožným způsobem také náš slovní projev, tedy každé naše jednotlivé slovo. A jak již bylo zmíněno, dokonce také náš myšlenkový a citový život.
       
   Prvním z těchto zákonů je Zákon zachování energie. "Energie nevzniká ani se neztrácí, lze ji jen měnit z jedné formy na druhou", říkají slova encyklopedie. Ale kromě čistě hmotné a hrubé, máme ještě i energie jemnějšího a subtilnějšího druhu. Energií je tedy i slovo, nebo dokonce  myšlenka! Ano, jde o určité formy energie, které, i když je nevidíme, opravdu reálně existují a působí. Je přitom velmi zajímavé, že čím jsou tyto energie jemnější, tím pronikavější je jejich působení. Subtilností slova lze například hýbat masami, lze jím způsobovat dějinné převraty, nebo určovat směrování civilizace na celá staletí do budoucnosti.
        
   Vraťme se však k již zmíněnému, základnímu fyzikálnímu zákonu - Zákonu zachování energie. Jak bylo řečeno, slova, ale také myšlenky jsou reálnou energií! A žádná energie se neztrácí! Právě naopak, shromažďuje se a vytváří energetické shluky na základě dalšího fyzikálního zákona - Zákona stejnorodosti. Stejné přitahuje stejné! Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá - říká také lidové rčení. Dobro je přitahováno k dobru a zlo ke zlu! Z pozorování běžného života bude každému jasné, že většinu tohoto jemnějšího energetického potenciálu tvoří v současnosti hlavně negativita všeho druhu, jako například závist, zloba, lež, nenávist, nadřazenost, ziskuchtivost, marnivost, smyslnost, vulgárnost, hrubost, necitlivost a mnoho podobného. Mnohem menší jsou již energetické shluky dobra, upřímnosti, čestnosti, spravedlnosti, laskavosti, nebo ušlechtilosti.

   Poslední ze zákonů, který zmíníme, je z fyziky velmi dobře známý Zákon akce a reakce. Každá akce přináší odpovídající reakci, čili zpětný účinek! Nejinak je to také s energií vytvořenou slovy, ať již jde o energii negativního, nebo pozitivního druhu. Všechno, úplně všechno se jednou neomylně vrátí ve zpětném účinku k místu svého původu! V neuvěřitelné spravedlnosti, kterou tento jednoduchý Zákon akce a reakce ve vesmírném kontextu představuje, obdrží každý z nás, dokonce v zesílené míře, jednoho dne přesně to, co sám svými slovy kdysi zasel.
        
   Je ale samozřejmé, že dokud energie jednotlivého slova projde stanovenou dráhu od nás ke svému odpovídajícímu shromaždišti, a ve zpětném účinku, posílená stejnorodostí, se pak vrátí zpět, trvá to určitý čas. No a právě pro tento časový posun přestali lidé věřit v existenci absolutní spravedlnosti v zákonitostech našeho vesmíru.
      
   Je však potřeba bezpodmínečně vědět, že železně důslednému působení Zákona akce a reakce nelze uniknout dokonce ani vlastní smrtí! V neotřesitelné spravedlnosti nás zpětný účinek zasáhne ať již v tomto životě, nebo až po něm. Neujdeme mu, ani kdybychom měli křídla ranní zory, protože zmíněné přírodní zákony, nebo jinak řečeno Zákony Stvoření, mají na zřeteli celé naše bytí a nikoli pouze krátký časový úsek jednoho pozemského života.
        
   Naši předkové, protože žili v daleko užším spojení s reálnými silami přírody a vesmíru, cítili tyto skutečnosti a vyjádřili je mnohými příslovími: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá! Co člověk zasel, to musí sklidit! Boží mlýny melou pomalu, ale jistě!
       
   Každý člověk má tedy možnost svobodné volby ve výběru toho, jakou kvalitu svého slovního projevu vloží do soukolí zmíněných Zákonů. Potom však již nemůže zabránit důsledkům, které mu jejich dokonalé fungování ve zpětném účinku neodvratně přinese. Veškerá negativita v současných mezilidských vztazích, veškerý nesoulad v společenském i osobním životě jsou pouze důsledky našeho vlastního, dávno minulého nesprávného jednání. Jednání, jehož ovoce k nám v železné logice nepodplatitelných Zákonů Stvoření muselo jednoho dne dojít! Neboť ve světě není náhod! Všechno, až do nejmenší maličkosti je přísně důsledné! Nelze zlořečit na špatný osud, neboť strůjcem naší přítomnosti není nikdo jiný, pouze my sami! Jak jsme kdysi mluvili a dokonce mysleli, tak se nyní máme! A to, co dnes zaséváme svými slovy, to nás v budoucnu zcela určitě potká.
       
   Pokud se tedy opravdu chceme mít lépe, ať již jako jednotlivci, nebo jako národ, musí zákonitě těmto pozitivním kritériím také odpovídat kvalita našeho slovního projevu. Není totiž možné lehkomyslně zanedbávat kulturu řeči, dovolovat si hrubost, vulgarismus a necitlivost, zneužívat řeč k dvojsmyslnosti, k prezentaci zvrhlosti, k vědomé lži, zavádění, podvodům a mnohému jinému, a následně naivně očekávat, že se podobné zvrácené jednání v našem životě nijak negativně neprojeví. Opak je však pravdou! Oklamat totiž můžeme načas pouze sami sebe, v žádném případě však ne bezchybně a nepodplatitelně fungující chod vesmírných Zákonitostí!
     
   I jednoduchý selský rozum nám přece jasně říká, že zlo může přinášet pouze zlo! A naopak, pouze zaséváním dobra se nám může dobro nakonec také vrátit! Co kdo zasévá, to musí sklidit! Tento neúprosný Zákon platí stejně pro každého! Neboť dosud ještě nebylo nikoho, kdo sázel bodláky a sklidil pšenici! To prostě není možné!
       
   Člověk, ale i národ, který chce od budoucnosti očekávat pouze věci pozitivní, musí přece zcela logicky tomu odpovídající hodnoty preferovat. A to bezpodmínečně také v kultuře slovního projevu! Neboť zlo v jakékoli podobě zůstane vždy jen zlem a naopak, jen pozitivní a budující hodnoty mohou přinášet jednotlivci i společnosti dobro a mír!
       
   Jednejme tedy ode dneška jinak, než jsme byli zvyklí doposud! Nepodceňujme to! Vzchopme se a staňme se již jednou konečně lidmi, znalými nejzákladnějších Zákonitostí ve fungování chodu tohoto vesmíru, kterým, ať už chceme nebo ne, zůstáváme i tak bezvýhradně podrobeni! Využijme je však vědomě ve svůj i ve všeobecný prospěch! Opravdu je nutné podívat se pravdě do očí! Je nutné prostě přijmout plnou odpovědnost za každé naše slovo, nebo byť i jen myšlenku! Neboť pouze to, co dnes zasejeme, budeme v budoucnu sklízet! Ať je tedy naše řeč protkaná pouze dobrem, ušlechtilostí, čistotou a pozitivitou, abychom dennodenním šířením zmíněných hodnot všude kolem, byl jimi později, prostřednictvím spravedlivých Zákonů, také my sami bohatě a štědře obdarováni!