Co je zlo?

   Všechno zlo pochází z neznalosti, nerespektování, nebo vědomého ignorování Zákonů stvoření. Existují čtyři základní Zákony, na kterých stojí a jejichž prostřednictvím bezchybně funguje celé univerzum. Jsou to:

Zákon tíže
Zákon zpětného účinku
Zákon přitažlivosti stejnorodého
Zákon pohybu

   Řekněme si něco například o Zákoně tíže. Když vyjdeme na skálu a skočíme z ní, budeme se samozřejmě řítit střemhlav dolů, abychom nakonec, na základě železných účinků zmiňovaného Zákona, našli na dně útesu svou smrt.

   Pokud se ale z téže skály vzneseme na balónu, nebudeme samozřejmě padat, ale naopak, očekává nás příjemný, vyhlídkový let, ba dokonce ještě i stoupání do větších výšin.

   Jde o jednoduchou fyzikální zákonitost, která však platí absolutně stejně také v duchovní oblasti. Také zde nás totiž všechno těžké, čili zlé city, myšlenky, jednání a slova strhávají dolů, jakoby do propasti. A naopak, vše lehké, čili čisté, dobré a ušlechtilé nás vynáší vzhůru, do Výšin, vstříc štěstí, radosti a blaženosti.

   Opravdu jednoduché a prosté. Nicméně i přes tuto jednoduchosti lidé přece jen ještě potřebují jakési praktické pokyny, které jim ukáží, jakým způsobem je možné řídit se zmíněnými Zákony v běžném, každodenním životě. No a právě s takovým "návodem" se lze seznámit prostřednictvím obsahu útlé knížky s názvem: "Zákony pro život na zemi".

   Nachází se v ní 17 Zákonů, nebo jinak řečeno, 17 dobrých rad, ukazujících lidem, jak správně žít tak, aby nepřicházeli do bolestivé kolize s účinky Zákonů stvoření. Tyto dobré rady představují cestu k duchovnímu, jakož také materiálnímu vzestupu každého jednotlivce, ale v podstatě i celého lidstva

   Úplně první z nich říká: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, nebudeš mít jiné bohy, kterým by ses klaněl". Vyslanec Světla, žijící před 2000 lety, vyjádřil totéž trochu jinými slovy: "Miluj svého Páně celým svým srdcem, celou svou myslí a celou svou silou".

   Jak ale například výše zmíněno, snad jedno z nejdůležitějších upozornění, souvisí se čtyřmi, na začátku zmíněnými Zákony, zcela konkrétně se Zákonem tíže?

   Bylo nám ním v podstatě řečeno asi následující: Člověče, máš pouze dvě volby: Buď své cítění a myšlení obrátíš nahoru, k dobru, čestnosti a spravedlnosti, čili k Tvůrci, ze kterého všechno dobro pochází. Nebo naopak, odvrátíš se od něj a budeš hledět pouze dolů, na hmotu, na kterou zaměříš všechno své cítění a myšlení, což však bude mít za následek tvé postupné obtěžkávání negativitou a nečistotou nejrůznějšího druhu.

   V prvním případě budeš duchovně, ale také pozemsky stoupat, zatímco v druhém případě se budeš "zatěžovat" stále více a více, aby si nakonec, jako po střemhlavém pádu, našel na dně propasti svou definitivní duchovní smrt, která bude pouze nevyhnutelným důsledkem tvého osobního nerespektování účinků železného Zákona tíže.

   Žel, pozemské lidstvo se ignorováním téměř všech, výše zmíněných, dobrých rad, vlastní svévolí a negativitou v myšlení, cítění, řeči a jednání podobá člověku, beznadějně se hroutícímu do propasti. Při tomto svém pádu se lidstvo, jako celek, bolestivě zraňuje o skalní výběžky, kterými jsou různé tragické momenty v jeho dějinách, například bída, hlad, války, krize, atd. No a konečným završením katastrofálního pádu může být pouze jediné - definitivní záhuba!

   Záchrana je však stále možná! Spočívá v duchapřítomném uchopení záchranného lana ještě v poslední chvíli před dopadem. Tímto záchranným lanem je dokonalá znalost Zákonů stvoření a následně, nastavení našeho cítění a myšlení, jakož i řeči a jednání do souladu s nimi. Jedině takto dokážeme zastavit náš osobní pád i pád celé civilizace. Jedině tímto způsobem se pak můžeme postupně začít šplhat ke Světlu, Pravdě a Spravedlnosti, a stále více se vzdalovat od místa jisté záhuby.

   Co je tedy zlo? Zlo je ovocem neznalosti, nerespektování, nebo vědomého ignorování Zákonů stvoření. Jeho čas je však přesně vymezen. Zlo totiž začíná dobrovolným skokem do propasti, spočívajícím ve svévoli, nečistotě a negativitě našeho cítění i myšlení, a končí definitivní záhubou na dně propasti. A čas letu ke dnu je časem trvání zla.

   Samozřejmě, z hlediska dění ve stvoření a dějin civilizace na naší planetě jde o velký časový úsek, pokud ho porovnáváme s pádem člověka ze skály, který trvá pouze několik sekund. Ale žel, co se týče konečného efektu, ten je v obou případech stejný - zničení! Železné Zákony stvoření totiž nelze ignorovat v žádném případě. Ani z nevědomosti! Neboť každý, kdo tak činí, ať už jednotlivec, nebo i celé lidstvo, musí dopadnout nakonec stejně, jako kdyby neuváženě skočil ze skály.