Hranice nezávislosti českých soudců? Vždy výše, než beru teď

Tak se čeští soudci opět usnesli, že jejich příjmy jsou tak nízké, že nemohou zaručit jejich nezávislost a prosadili si zvýšení svých prebend. A nechali si to svými kolegy posvětit. Nu, lze pochopit, že některým z nich poklesla jejich životní úroveň natolik, že mohou snídat jen pětkrát týdně, na víc prostě nemají. A to je opravdu zlé, soudcovat hladový. Ale kde je vlastně finanční hranice nezávisti soudce? A kde bude třeba za dva roky?

Je pravdou, nemohou podnikat. To však nemohou ani policisté, vojáci, hasiči a sotva lze srovnávat nebezpečnost jejich povolání se soudci. O platech ani nemluvě. Jistě, nemusí takovou práci dělat. To ale nemusí dělat ani soudce. Může dělat advokáta a vydělat si podstatně více. Ale také riskovat tvrdé prohry.

 Ale podívejme se na druhou stránku soudcovské činnosti. Na jejich práci. Jistě, není jednoduché hledat právo mezi dvěma protichůdnými názory. Úmyslně říkám právo, nikoliv spravedlnost. Pokud by šlo o spravedlnost, pak by bylo třeba možné se ptát, kolik soudců se v minulých letech dokázalo například vzepřít a nepodepsat nehorázné požadavky exekutorů, kteří dokázali z dlužné stokoruny vyrobit dluh v řádu mnoha tisíců. Spíše si člověk připadal jako v bratrstvu Kočičí pracky. Až tlak veřejnosti způsobil alespoň malé zlepšení stavu. Soudci to nebyli v žádném případě. Sám jsem se nedávno setkal s případem, kdy soudce jednoho nejmenovaného okresního soudu zřejmě bez mrknutí oka podepsal platební příkaz na 4,5 tisíce na zapomenutý dluh ve výši 70 korun.

 A hodnocení práce soudců? Jistě, mají naprostou svobodu vlastního rozhodnutí na základě předložených skutečností. To nelze zpochybnit a ani to dělat nehodlám. Přesto, ač laik, se domnívám, že účinný a jednoduchý způsob kvality práce drtivé většiny soudců existuje. Vrátil Vám, soudče, odvolací soud dejme tomu v průběhu posledního roku tolik a tolik případů k novému projednání, protože jste nevzal v úvahu všechny skutečnosti? Tak jste pracoval nekvalitně a nemáte mezi soudci co dělat. Žádné napomenutí, to je většinou k smíchu, ale velmi citelné finanční sankce nebo rovnou odchod. Pak se i jinak vysoké odměny soudců nebudou zdát tak nemravné. Neboť mnohé podstatně hůře placené profese nesou podstatně vyšší riziko tvrdých postihů za nekvalitní práci.

 Jistě, jsou i tací soudci, kterým se tento stav nelíbí a místo křiku pracují. Jen jejich hlas jaksi není slyšet.

 Přeji všem příjemný a úspěšný den.