Chybějící paměti, svérázný manažer a čupr Čupr

Přestože nás spousta věcí kolem štve, není třeba se jenom ve svatém zápalu rozčilovat. Nabízím čtenářům pár pohledů z jiné, veselejší strany na pár věcí, které mne zaujaly.

Řada českých úspěšných byznysmenů v sobě objevila spisovatelské nadání a jala se sepisovat své životní či podnikatelské příběhy. Což o to, člověk si rád počte třeba příběh humpoleckého pivovarníka Stanislava Bernarda, třeba zde najde inspiraci pro sebe, možná i slzičku uroní nad potížemi našich podnikatelů. Ovšem takový sborník, kde by své osudy pravdivě vylíčili třeba pánové Tykač, Krejčíř, Kožený či Rittig, to by bylo počteníčko! Červená knihovna slabý odvar.

 **********

 Někteří lidé mají prostě tu smůlu, že se jich peníze ne a ne držet. Originální metodu, jak tento zapeklitý problém vyřešit, používal Daniel Tureček.  Jako zaměstnanec Metropolitního spořitelního družstva si od této kampeličky půjčoval a jako člen představenstva téže instituce i tyto půjčky schvaloval. A protože věděl, že penězům je nejlépe ve velkém houfu, tak rovnou dohromady sto padesát milionů. Kdy je hodlal vrátit? Pravděpodobně na svatého Dyndy a prosím Vás, s takovými prkotinami přece nemůžete ctihodného manažera otravovat. Jen ta policie to ne a ne pochopit.

 **********

 Šikulka, hledač příležitostí a děr na trhu – tak by dal charakterizovat podnikatel Tomáš Čupr. Našel díru na trhu a rozjel Slevomat. Odešel, našel další díru na trhu a vymyslel DameJidlo. I to přivedl na slušnou úroveň a odchází. Alespoň z manažerské struktury, výrazný majetkový podíl si ponechá. Bude zajímavé sledovat, kde nyní objeví další skupinku na trhu, kterou bude chtít vyplnit. Ale díky za takové lidi, hledače nebojící se jít do neprobádaných končin, kde sice nejsou lvi, ale rizik zde číhá dost. Jen my, méně nápadití a odvážní, zíráme jako Vizír.

 **********

 Zřejmě matematické zmatky vládnou ve fotbalové Slavii. Pořád se zde totiž nemohou shodnout, kolik že vlastně platí za využívání stadionu jeho majiteli. Fotbalový klub tvrdí, že 10 milionů korun ročně, majitel kontruje, že místo deseti milionů je to pouhých 540 tisíc korun ročně. Že by tvrdá válka podnikatelů? Spíše majitel stadionu a šéfové fotbalového klubu chodili do jiných škol a prostě se naučili pojmenovat stejné číslice jinými názvy. A pokud třeba bude soudce sparťan, můžeme se dočkat ještě jiného čísla.