Chci poštu dostupnou, funkční, třeba i v obchodu

Že je Česká pošta se svými více než třemi tisíci vlastními pobočkami obrovským molochem, je poměrně zřejmé každému. Jak však zajistit poštovní služby?

Stačí pohled hned k sousedům za hranice. Srovnatelná rakouská pošta vystačí s 550 vlastními pobočkami, taktéž srovnatelná belgická pošta 670. Další služby obě pošty zajišťují prostřednictvím franšíz. Ani těch však dohromady není co českých poboček.

 Jádro pudla vidím v tom, že směšujeme dva pojmy: pošta a poštovní služby. Základem problému přitom není zachování pošty jako takové, ale zachování poštovních služeb pro občany. O ty soukromé firmy zájem mít nebudou, ty se zaměřují na firmy s velkými kvanty zásilek. Čili základem je místní dostupnost poštovních služeb. Nezáleží na tom, zda prostřednictvím pobočky samotné pošty nebo nějakou franšízou (nejčastěji obchod, obecní úřad, čerpací stanice).

 Druhou základní nutností je funkčnost poštovních služeb. O zkostnatělé pracovní době od osmi do šestnácti, někde občas a výjimečně do sedmnácti či dokonce do osmnácti hodin by mohli zejména do práce dojíždějící obyvatelé vesnic vyprávět vskutku drastické historky ve stylu povídek pánů Šimka a Grossmanna. Třeba „Jak jsem si šel vyzvednout balík“. Vůbec nic nemám proti důchodcům, ale po osmé ráno slouží pošta výlučně jim. I oni by třeba raději využili více podvečerní hodiny. Proč nemůže pošta otevírat třeba v deset hodin a sloužit do sedmé i osmé večerní? V obchodech to jde, na poště nikoliv. O dnech víkendových ani nemluvě. Tam i tam pracují ženy, někde to jde, na poště minimálně. Jistě, setrvačnost trvá dost dlouho, ale lidé by se naučili využívat i pozdější hodiny. Zatím však totální zkostnatělost, kterou mocně podobně jako v Českých drahách přiživují početné odborové organizace pod heslem: „Nic neměnit, jen naše platy zvyšovat.“ Nic proti zvyšování platů, většina z nich si je zaslouží. Ale bez radikálních změn je výsledkem jen neustálé zdražování služeb a obrovské státní dotace na fungování těchto molochů.

 Traduje se, že pošta je spolu se školou základním znakem životaschopnosti malých sídel. Souhlasím, jen poštu bych nahradil souslovím „kvalitní poštovní služby“. Neboli chci tyto poštovní služby dostupné místně i časově, kvalitní a za přijatelnou cenu. Jestli to bude na poštovní pobočce nebo v místním obchodě, je mně naprosto jedno.