Církevní restituce, ano či ne, to jest oč tu běží?

Veletoče Věcí veřejných, spřáhání nových politických spolčenství, permanentní nervozita premiéra, který není ochoten přiznat svůj podíl zodpovědnosti špatného manažera, za jím zvolený tým diletantů, natolik zaplňují v posledních dnech prostor ve všech médiích, že otázka církevních restitucí se ocitla v poli hlubokého zapomění. Bohužel jen toho mediálního zapomění, neboť jiné zájmy (především restituentů), vcelku logicky trvají a jak se říká, s jídlem roste chuť.

Otázku zda restituce církvím ano, či ne má většinová společnost, alespoň pokud se průzkumů týká, vcelku jednoznačně vyřešenu. Více jak 75% veřejnosti s tímto vydáním majetků a peněz nesouhlasí.

Je pro ně vůbec nějaký nárok? Na to zde byla napsána již řada komentářů. Na rozdíl od jiných blogerů odpovídám - ano, je. Církve (tedy nejen ta katolická) mají určitě jasné právo dostat se zpátky k tomu, o co v letech minulých jaksi přišly. V tomto ohledu nevidím rozdíl mezi jinými restituenty (a co jich taky bylo), kterým byly navráceny jejich lesy, pozemky, či nemovitosti nejrůznějšího charakteru. I zde by mohl platit přece argument, že je stejně otázka jak toho "mamonu" svého času nabyli.

Proč je tedy právě tento argument uplatňován s takovým halasem právě u církví. Je to jen falešný štít zakrývající podstatný rys české povahy - závist. Ostatní restituce stačily proběhnout včas, tedy v době kdy jsme si o morálce elit, jež nám budou dnes vládnout, mohli nechat jenom zdát. Navíc pravdou je, že se opravdu tak veliký majetek potencionálně jedinému restituentovi asi dosud nevracel. A tak je na to více vídět, víc se o tom dá mluvit, víc se dá závidět.

Nemyslím, že církevní restituce je nějakým zločinem, či společenským zlem. Je bezesporu horkou politickou polívkou, kterou si ta či ona politická strana ráda přihřeje, hezky podle svého. Jenže právě politici, by měli být raději zticha. Kolik se vrátí církvím se ví přesně. Kolik tady za necelé čtvrtstoletí rozkradli sami poltitci, to se ještě nikdo nepokusil pro jistotu ani odhadnout, natož na korunu spočítat. Jak může s čistým svědomím někdo třeba v ČSSD vůbec vyslovit nahlas myšlenku, že se jedná o loupež století, když právě oranžoví politici umí dělat takové finanční zázraky, proti nimž je vzkříšení Lazara, ubohou pouťovou atrakcí (že pánové Grossi, Palasi, Martine Janečko, Březino, Hulínský, Paroubku, Sobotko, aj.).

Na stranu druhou právě vládní garnitura i s hlavou katolické círve české, panem kardinálem Dukou, dělá sama sobě v tomto punktu doslova službu medvědí. Zvláště pak pan kardinál, už snad ve víru vítězství (nebo jak to zatím s vládou vypadá, ze strachu z fiaska) podává obdivuhodné výkony, proti nimž je slon v procelánu baletka z Národního.

Jakoby všichni zapoměli, že přesvědčit je třeba ty nepřevědčené. Míč je stejně na Vaší straně hřiště pane kardinále. Jen to chce hrát čistě a lehce, s elegancí a grácií. Jak jinak, než nedostatek taktu vůči vřejnosti, které je bohužel, jak ukázalo poslední sčítání lidu, víra úplně šuma fuk, si lze vysvětlovat Vaše poslední veřejná vystoupení na toto téma. Jak se vůbec opovažujete vyhrožovat státu soudními procesy (ostatně o katedrálu sv. Víta jste to stejně projeli), či demagogicky tvrdit, že ekonomická krize tu byla, je, a bude ještě dlouhá desetiletí a navracením majetků a peněz nelze váhat. Vězte, že jistý Tomáš Baťa kdysi řekl: "Není krize ekonomická, je jenom krize jenom mravní". Krize mravní, tedy i krize víry. A tu za Vás nevyřeší žadná sebevětší restituce.

Souhlasím s tím, aby se círve ke svému majetku mohly vrátit. On ten majetek se nikam neztratí. Vždyť on už existuje. Jen se o něj nikdo jaksi řádně nestará, protože nemůže. Přejde-li zablokovaný majetek obcí, krajů, či státu na církve přímo, bude vlastník víceméně jasný. A ten za něj ponese i svou zodpovědnost. Za jeho využití a stav. Určitě je to lepší řešení, než podivný státní útvar, který chtěl zavést prezidentský kandidát (zatím bez posledního podpisu) Miloš Zeman. To byl teprve aerodynamický tunel pro všechny Janoušky a spol. Asi něco jako majetek SSM - kdeže mu dnes konce jsou.

Odmítám dokonce trapné přepočítávání kolik farářů v té či oné círvi je na hlavu věřícího, a kolik by jakože stačilo. Práce faráře není jen postavit se jednou denně v kostele před hrstku věřících a celebrovat cosi ajklo mši. Je to služba poněkud složitější, ale o tom asi jindy, pokud by tomu stejně nekdo věřil. I zde jsem přesvědčen, pokud se církve mají starat o majetek a své faráře, a nemá to stát stát ani kačku, pak je třeba ten groš obětovat. Snažím se na to dívat s nadhledem, neboť věřím, že zde padne zrno na půdu urodnou (a to je v dněšním marasmu, co říct). Nezávidím Vám ani tak tu částku, ani ten majetek.

Závídím Vám však značnou prostoduchost argumentů s jakými o to vše usilujete. Prosím o trochu diplomacie, vždyť není nutno děkovat tak  nahlas jen a jen panu Nečasovi. Ten za svého nedává. Proč nevyjádřit poděkování třeba právě jen té řadové veřejnosti, která byť do kostela nechodí, musí se ale krize - nekrize řádně uskromnit, a vcelku logicky nechápe proč jiní se na jjeí účet nemusí, zvláště když je nepotřebuje.

Pravda na prostý lid patří ráznost. Ale laskavé slovo a pochopení i hory přenáší. Jste toho právě Vy a pro svou věc ještě vůbec schopen?