Bílá veverka a možné následky jejích činů.

Kdo by to čekal, že v záplavě sebevědomí a silných slov ve Věcech veřejných, po semknutých šicích za svými modlami Radkem Johnem a Vítem Bártou, se ve zbytku bleděmodrých veverčat, vylíhné jedno bílé, svěží jako jarní ratolest.

Karolína Peak přece jen dokázala překročit svůj vlastní stín a dokázala se distancovat od více než podivných, byď stále ještě nepravomocných kulišáren. Místopředsedkyně vlády vystoupila jak ze strany Věci veřejné, tak opustila i její poslanecký klub. Jistě se najde spousta škarohlídů, kteří tento krok příliš neocení. Já si vcelku Karolíny Peak za to vážím. Opravdu nelze sedět s oněmi lidmi na jedné lodi.

Otázkou je není-li tento čin službou medvědí, a to jak Věcem veřejným, tak i vládě samotné. Kolalici přeci spojuje uzavřená a pevná (čas od času opravovaná) kolaliční smlouva. Počty možných hlasů se asi už počítají (nejsou-li již spočteny dávno). Zbude-li z jasného mandátu opět tradiční křehce tenký, ukáže čas.

Jenže pod kolaliční smlouvou jsou podepsány Věci veřejné a jejich předseda Radek John. Žádná jiná platforma. A co má být onou zamýšlenou platformou? Nějaké občanské sdružení, nová strana, či jen jakási volná skupinka poslanců., či VV02. Stane se tento nový spolek dalším kolaličním partnerem (přepíše se tedy poněkolikáté ona smlouva?), nebo se vláda logicky stane menšinovou s tichou podporou nové instituce. Pak to stejně žádná výhra není. Jsem přesvědčen, že nelze měnit dres strany, aniž sněmovnu opustím.

Ten mandát nedostala Karolína Peak, Jaroslav Škárka, Vít Bárta a v neposlední řadě i LEV Jiří Paroubek (jo ten se blahé paměti ještě v oranžovém triku něco nařval na TOPkaře), ale Věci veřejné. Počítaje tak zleva, zprava opravdu jediným kulantním řešením jsou předčasné volby. Je sice otázkou, kolik znechucených lidí by k nim přišlo, ale myslím, že je lepší jít raději volit, než vykříkovat s Holešovskou výzvou, Bohuslavem Sobotkou (ber partnery kde ber) či odbory zastupujících většinou státní zaměstnance (a že jich furt je) na náměstí. Ony jedny volby navíc daňový poplatník letos ještě unese (když už vydržel tolik).

Volby by měly ukázat, kdo tady má k čemu vlastně mandát vládnout. A k tomu je zapořebí i smysluplného, jasného a srozumitelného volebního programu. Přesvědčí-li, pak nechť se kterékoliv jméno, v jakémkoliv dresu, vrátí do dobře placených lavic s klidným svědomím  zpět.