Od svého vzniku se svět vyvíjí v různých geografických a přírodníchpodmínkách. Ty daly vznik rozmanitým rostlinných a živočišných druhů, včetně člověka. Změny této "boží přirozenosti" přináší katastrofy přírodní i společenské.
Trapné fráze po stále častějších a stále zákeřnějších teroristických útocích na evropskou civilizaci o tom, že se nesmíme nechat zastrašovat a že cítíme s oběťmi vyslovované některými politiky, vychází z jejich přesvědčení, že jich se to až tak netýká. Pozůstalí po obětech nebo ti, kdo v místech těchto zbabělých útoků pobývali, budou asi mluvit jinak.
Spíš než po útocích litovat obětí těchto útoků, by bylo dobré se zabývat příčinami toho, proč musíme žít pod hlavněmi samopalů a proč musíme zvažovat, zda navštívit oblíbený koncert nebo oblíbenou sportovní akci.
„Multikulturalisté“ a členové různých neziskových organizací, ať už z vlastního přesvědčení nebo v rámci vyznávané ideologie, nebudou určitě souhlasit s tím, že příčinou současného nenormálního stavu je nenávist muslimů vůči křesťanům. Nepřiznají, že zuří náboženská válka. Nepřipouští si, že jsme nejenom svědky, ale přímo účastníky střetu tolerantního křesťanství s nenávistným islámem na půdě křesťanské Evropy.
Aby mohlo být hovořeno o životě v bezpečné zemi svých předků, musíme přiznat, že tolerantní a vstřícná migrační politika vytvořila v některých zemích početné enklávy neintegrovaných obyvatel jiného vyznání a životního stylu, které jsou podhoubím, ze kterého vyrůstá stále brutálnější terorismus. Nemá smysl si předstírat, že vedeme boj s individuálními násilníky. Jsme pod tlakem nekompromisního náboženství, kterému svou snahou ke kompromisům a bezbřehou vstřícnosti neumíme čelit.
Náprava našich věcí není ve vstřícnosti k tomu, co nepatří k historickým tradicím našich zemí a s nimiž se příchozí z míst s jinými tradicemi nechtějí ztotožnit, ale naopak tlak na to, aby každý mohl své politické a náboženské svobody uplatňovat tam, kde je to přirozené a kde to nevyvolává nepřirozený stav mezi obyvatelstvem. Musí se přestat s „vývozem“ představ o jediném možném způsobu organizace společnosti lidí. Legálně zvolené vedení jednotlivých států musí mít podporu všech ostatních. Světové společenství musí přispět k ukončení občanských válek, v jejichž důsledku opouští řada obyvatel své země. Musí se přispět k obnově území, které si jeho obyvatelé sami zničili, aby se tam mohli vrátit všichni, kdo před vlastní nesnášenlivostí uprchli jinam. Vyspělé státy musí ekonomicky a politicky podporovat rozvoj méně rozvinutých území, aby byla omezena ekonomická migrace. Světové společenství se musí spojit a účinně bojovat proti uskupením, která násilím uplatňují své náboženské a politické názory.
Z historie známe uplatňování náboženství křížem i mečem. V dávné minulosti šlo jedno s druhým ruku v ruce. V Evropě je křesťanství historickým základem pro vznik většiny dnešních států. Stejně jako v obou Amerikách. Tam na základě kruciád, které přivedly do obou Amerik nové obyvatelstvo na úkor toho původního. Na východě byl a je rozhodujícím náboženstvím islám nebo buddhismus. V tomto historickém rozdělení umí většina lidí žít a na tom by se nemělo nic měnit.
