Poslední jednání šéfů států a vlád EU se neslo zcela v režii maďarského premiéra Viktora Orbána. Jako sebevědomý představitel sebevědomého národa dosáhl toho, co potřeboval. Možná nejenom pro Maďarsko.
size="9pt"Na summitu šéfů států a vlád EU se projednávaly dva zásadní body. Tím prvním bylo rozhodování o zahájení přístupových rozhovorů o vstupu do EU s Ukrajinou, a tím druhým pak finanční pomoc této zemi.
size="9pt"Před jeho zahájením se hojně diskutoval postoj Maďarska k projednávaným bodům.
"Maďarsko se bude držet svého postoje, že Evropská unie nesmí zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou, ale měla by místo toho usilovat o strategické partnerství s touto zemí." Podle agentury Reuters to uvedl premiér Viktor Orbán ve středu ve zveřejněném rozhovoru na webu Mandiner. Dále zopakoval, že tato otázka by měla být vyřazena z programu summitu EU na konci tohoto týdne, neboť Maďarsko neschválí zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.
„ size="9pt"Vezmeme–li v úvahu čísla, ekonomické analýzy a vezmeme–li vážně, že cílem rozhovorů (s Ukrajinou) by bylo udělení členství – abychom to nepoužívali size="9pt"jako politické gesto size="9pt" – size="9pt"protože členství k tomu neslouží... pak musíme říct, že tato myšlenka je v tuto chvíli absurdní, směšná a není seriózní,“ řekl ve svém středečním projevu před zákonodárci.
size="9pt"Že ale může být nakonec všechno jinak mohlo naznačit vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica:
„Nebudeme bránit rozhodnutí Evropské unie, aby otevřela jednání s Ukrajinou. Jde o politické rozhodnutí, nemá to nic společného s realitou. Ukrajina není absolutně připravena na otevření negociací,“.
size="9pt"O tom, že nakonec bylo dosaženo na tomto bodu jednání potřebné shody rozhodl Viktor Orbán, když v době rozhodování opustil jednací místnost. Jednomyslnost tak nastala, i když přinesla určité zmatení u přítomných novinářů. Sami účastníci se však shodli na tom, že to není v rozporu s principem jednomyslnosti při rozhodování v tomto formátu. Jeden z přítomných premiérů k tomu řekl: „Právní základ je ten, že došlo v této záležitosti k rozhodnutí Evropské rady, které nebylo blokováno žádným z členů Evropské rady“. Zajímavé vysvětlení, které interpretuje jednomyslnost tak, že size="9pt"na summitu EU se nehlasuje, jen se předseda Evropské rady ptá přítomných, zda s danými závěry souhlasí a když se nikdo nevyjádří, znamená to, že dané rozhodnutí neblokuje. Proto byl odchod Viktora Orbána z místnosti, podle všeho předem domluvený. A za domluvou stál podle nejmenovaných zdrojů německý kancléř Olaf Scholz. Zda něco za tento postoj maďarskému premiérovi slíbil, není zatím jasné.
size="9pt"Bylo tedy schváleno, že pokud nedojde k nějakým komplikacím, tak je možné v příštích (možná i deseti) letech jednat o tom, zda se Ukrajina po splnění příslušných ekonomických, právních a společenských kritérií stane dalším členem evropského společenství.
size="9pt"Co se ale na summitu nepodařilo najít, je shoda na změnách v unijním rozpočtu na roky 2021 až 2027, které by umožnily dlouhodobou finanční podporu Ukrajině, která ty peníze nutně potřebuje na pokrytí nákladů státní administrativy. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil i maďarský premiér Viktor Orbán, který k tomu řekl: „Shrnuto: veto na peníze navíc pro Ukrajinu, veto revize unijního rozpočtu. K tématu se vrátíme v Evropské radě příští rok po náležité přípravě“. Už při příchodu na jednání podle diplomatů opakoval svůj postoj, že finance na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly brát odjinud než z rozpočtu Unie.
size="9pt"Lídři členských států EU jednali o vyčlenění další pomoci Ukrajině z unijního rozpočtu v hodnotě 50 miliard eur. S tím však některé země nesouhlasily, a tak se částka snížila na 17 miliard eur s tím, že zbylých 33 miliard by si EU mohla půjčit na finančních trzích, čímž by Kyjev získal potřebnou pomoc v původní výši. Ani s tím maďarský premiér nesouhlasil.
size="9pt"Co tedy summit přinesl?
size="9pt"V prvním případě příslib ve formě politické proklamace, že se začne jednat, přičemž výsledek tohoto jednání lze očekávat v daleké budoucnosti. Pro Ukrajinu dobrá zpráva, pro členské země EU dodržení slibu.
size="9pt"Ve druhém případě se ukázalo, že na nakládání s penězi EU není jednotný názor, jak ukázala jednání o výši poskytovaných financí pro Ukrajinu, a tak možná maďarské veto je čas poskytnutý pro příští jednání o výši podpory.
size="9pt"Ten čas však také může přinést sebevědomým Maďarům nejenom sympatie jiných unijních států, ale třeba i partnery pro jednání o některých návrzích. To mohou ukázat už volby v některých státech. Nebude to asi Polsko, kde poměrně nesourodá vláda, postavená na platformě „antikacinski“ (snad nedopadne jako jiná vláda postavená na platformě „antibabiš“), která má vlastní silné ambice na rozhodování v EU, ale může to být třeba Slovensko, Nizozemí nebo Rakousko, kde se po volbách v příštím roce může změnit nejenom vláda, ale i její směřování. Současné sbližování někdejších spoluvládců evropského soustátí, neuniklo ani bruselskému webu Politico, který k tomuto sbližování napsal, že je to duální monarchie povstávající z hrobu. Je pravda, že v této mocné monarchii byli Maďaři spoluvládci, ale je také pravda, že se rozhodujícím způsobem zasadili o rozpad tohoto, v Evropě mocného, soustátí.
size="9pt"Maďarské sebevědomí tedy nemusí mít základ jenom uvnitř vlastního státu, ale může se vytvářet i ve velmi turbulentním a názorově rozmanitém současném světě.
