Voliči v letošních parlamentních volbách postavili politiky před nelehký úkol. Musí získané hlasy využít pro řízení této země. Jedni to chtějí, alenemají hlasů dost. Druzí to nechtějí, ale nemají dost hlasů ani jednoty.
Jednoznačné vítězství v parlamentních volbách, může Andreje Babiše dovést k samostatnému řízení této země. Může to být vláda koaliční, ale může to být i vláda menšinová. Zejména poté, kdy se možní uchazeči o vládu (o nic jiného ve volbách nejde) rozhodnou, jít místo do vlády do opozice.
Voliči rozdali karty tak, že bez hlasů Hnutí ANO nemůže projit nic s čím ANO nesouhlasí, a reálně jen s hlasy Hnutí ANO může být schváleno to, co má v programu v podstatě většina stran. Pro schválení návrhu musí ve sněmovně hlasovat nadpoloviční většina poslanců. Přítomných poslanců! Že je jen málokdy přítomných všech 200 poslanců a že tudíž nadpoloviční většinou je jen málokdy minimálně 101 hlasů, je konstatování velmi se blížící skutečnému dění v poslanecké sněmovně.
Vítěz voleb tedy začne vyjednávat o možné koalici, a když se ukáže, že je to slepá ulička, bude usilovat o menšinovou vládu. Že pro ni může ve sněmovně získat podporu je pravděpodobné už proto, že ne všechny strany půjdou do tajného hlasování jako jednotná tělesa. Názorové rozdíly uvnitř většiny parlamentních stran mohou při hlasování o vládě sehrát podstatnou roli. Může se také stát, že ne všichni poslanci budou při hlasování přítomni, takže nutná nadpoloviční většina bude menší než nutných 101 hlasů.
Voliči vybrali ve volbách své zástupce, aby se podíleli na správě České republiky. Ne všichni mohou být ve vládě, ale všichni se o to vždy pokoušeli. Jen tak mohou totiž realizovat své volební programy. Z opozice se to dosáhnout nedá. Snad to nedopadne tak, že svůj volební program bude ve vládě realizovat jen jedna strana. Když se jí to bude dařit, tak v příštích volbách bude pro opoziční strany ještě méně hlasů než letos.
