Když dva dělají totéž, opravdu to většinou není totéž.V jedné pohádce odpověděl rádce králi na povzdech, že na odbornou práci mají být odborní, že to on nevěděl. U nás to je velmi časté nepochopení.
Každý, kdo jel v zimě z Jižních Čech po silnici do Rakouska nebo Německa si určitě všiml, jak hned za hranicemi, vypadají auta domácích a naše. Myšlen je jejich povrch. Naše jsou vesměs olepená tím, co cestou po českých silnicích na sebe nasbírají. Za hranicemi pak většinou nasbírat není co. Je to tím, že my si chráníme naše životní prostředí a Rakušané a Němci se k němu chovají, dle našeho vnímání, nešetrně. Jinak by stejně jako u nás na zasněžené nebo namrzlé silnice u hranic sypali tuny písku či štěrku neurčitého původu a vytvářeli na silnicích stejnou špinavou břečku, která po uschnutí na jaře a v létě vytváří na přírodu a stavby v okolí silnic oku lahodící a stromům jistě velmi prospívající šedožlutý nános.
Oni místo toho silnice pokrývají nízkoprocentním solným roztokem, který sice umožňuje bezpečnou jízdu, ale řidiči nemají požitek z odlétajících kamínků, z klouzání ve vyjetých kolejích a nemohou tak často jezdit do myček nebo k potokům umývat svá auta. Lesy, louky, stromořadí a stavby okolo silnic také vypadají úplně jinak než u nás.
Zkrátka u našich sousedů nemají tak vzdělané a vytrvalé ochránce přírody, kteří by se zasadili o stejný přístup k ochraně přírody, jako je tomu u nás. A není to jenom v případě silnic. Kdo viděl stav lesů v Národním parku Šumava a v tom sousedním Bavorském, tak jistě toto tvrzení potvrdí.
Jan Werich jako král Já první po nepovedém "kuchaření" říká svému rádci: "Teď už vím, že na odbornou práci mají být odborníci." Vlasta Burian jako Atakdále odpoídá: "Hm, to jsem nevěděl." Asi není divné, že tato pohádka vznikla právě u nás.
František Mikeš
