Lidé neumírají na stáří, ale na nějakou nemoc, která se dá klinicky diagnostikovat. V současné době smí lidé umírat na cokoliv, jen na covic-19 ne. To máme zakázáno !
Tato snaha připomíná ono pověstné heslo: "Poručíme větru - dešti" a zavání hrou na Boha. Hraní si na Boha, zkoušejí vládnoucí autority už mnoho tisíc let a většinou se jim tato hra daří. Aby jí mohli hrát, je třeba přesvědčit obrovskou masu lidí, že jejich prioritou je ochránit a vést svůj podřízený lid k šťastným zítřkům. Do této chvíle se tedy lidská historie opakuje ve smyčce. Je to pokračující příběh o tom, jak malá skupinka lidí ovládá velkou skupinu lidí, pomocí strachu nebo násilí, čehož je dosahováno udržováním většiny lidí z velké skupiny relativně ignorantskými a beznadějně závislými na údajném vůdcovství menší skupinky.
Je to především strach, který ovládá lidi, kteří pak hledají něco, nebo někoho, kdo by je ochránil a tohoto strachu tak zbavil. Tento stav společnosti je výhodný pro ty, co společnost řídí. Nástupem průmyslové revoluce a zvyšováním rozptýleného bohatství, nastal trend, kdy si lidé začali víc důvěřovat a spoléhat se na vlastní prostředky a služby, které si mezi sebou navzájem směňovali. Tento trend byl ale pro vládnoucí kasty velmi nebezpečný, protože směřoval k bodu, ve kterém si lidé mohli uvědomit, že nepotřebují nikoho, kdo by jim měl vládnout a že vše co jim vládnoucí autority nabízely, by si dokázali poskytovat navzájem a navíc dobrovolně. Tehdy vládci pochopily, že tento trend je třeba zastavit.
Jak jsme si řekli, základem ovládání je strach. Proto každá investice do strachu lidí, je tou nejlepší investicí pro každou vládnoucí stranu. Momentálně je takovou investicí boj se zákeřnou a nakažlivou nemocí covid_19. I když se zdá, že moc je rovnoměrně rozdělena, tak aby nemohlo dojít k jejímu zneužití, lze tyto pojistky za určitých okolností obejít. Například ve válečném, vyjímečném, nebo nouzovém stavu. Zavedením zbraní hromadného ničení, se přibrzdila chuť vládnoucích kast válčit a proto využívá nových strašáků, které si většinou, úmyslně i neúmyslně, samy vytváří. Imigraci, terorismus a pandemii.
Koncept vyjímečného, nebo nouzového stavu, definuje stav, ve kterém je právní řád pozastaven z důvodu údajně vážné krize ohrožující stát. V takové situaci výkonná moc není omezovaná právním řadem nebo právy jedinců a vládnutí se realizuje pomocí dekretů a nařízení. Reálně jsme tak svědky opatření evropských zemí v reakci na terorismus (dlouho přetrvávající výjimečný stav ve Francii), migraci (nedávné faktické odmítnutí práva na právní ochranu v Řecku osobám prchajícím ze Sýrie), a vyhlášením nouzového stavu v reakci na současnou pandemii.
Pokud se špičkoví vědci nedokáží shodnout na nebezpečnosti viru způsobujícího nemoc covid_19, pak je důvod k zamyšlení se nad tím, komu především vyhlášení nouzového stavu prospěje a komu uškodí, kdo posílí svou moc a kdo ztratí rozhodující vliv nad svým životem.
