František Gellner (19.06.1881 v Mladé Boleslavi – asi 13.září 1914, prohlášen za nezvěstného na haličské frontě 1.světové války) byl český básník, prozaik, kreslíř, malíř, karikaturista a ilustrátor.
Český básník, představitel tzv. anarchistických buřičů. Jeho dílo opět nabývá na důležitosti, protože historie, jakoby se opakovala. Doba lásek a válek. Báseň je ze sbírky Radosti života.
Na dnešek měl jsem pěkný sen
o tobě, moje milá.
Zdálo se mi, však zdálo jen,
že jsi mou ženou byla.
Tvrdý chléb chudoby rádi jsme
v lásce lámali spolu.-
Byl večer. Seděli za tmy jsme
u neprostřeného stolu.
Touha má kvésti počala.
Líbal jsem tvoje ruce.
Hlubokým dechem se zdvihala
hruď tvoje dětská prudce.- - -
V tom jsem se vzbudil. Na zemi
zavládlo přítmí ranní.
Skutečnost sevřela srdce mi
ledově studenou dlaní.
Zase mně nemožnou zdála se
jistota krutého děje,
že sladká tíž tvého těla se
v náručí jiného chvěje,
že se tvá bytost zářivá
dechem jiného chvěje,
že mi než lítost nezbývá,
hořkost a beznaděje.-
Vstal jsem a pokojem kráčel jsem
dlouhými, prudkými kroky.
Budoucí život svůj viděl jsem,
dny marné a marné roky.
U okna stanul jsem. V svítání
spaly neznámé dálky.
Tam život je, bouří povstání
a zuří vražedné války.
Nutno je v životě účast mít,
k některé přidat se straně
a svoje srdce nastavit
dobře mířené ráně.
