Výstavba výškových budov v Olomouci je většinou diskutována jako komunální téma. Dotýká se vzhledem k některým „krajským“ kompetencím i regionální politiky, o čemž se mohli přesvědčit účastníci 7. jednání zastupitelstva Olomouckého kraje konaného dne 22. listopadu 2013. To bylo svoláno v mimořádném termínu především za účelem schválení dotačního programu pro hasiče, nicméně do programu byl jakoby mimoděk zařazený bod „Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje“.
Olomouczdroj: Za krásnou Olomuc
Na tomto místě se sluší podotknout, že osobně nejsem zcela nezaujatým pisatelem, což není dáno mou příslušností k opoziční skupině krajských zastupitelů, jako spíše mým vřelým vztahem k Olomouci nazírané ať již z uctivé vzdálenosti umožňující krajinné vyznění města, jemuž především baroko vtisklo svou tvář, či prožívané z jejich uliček a náměstí obklopených kulisou historických staveb dosud nerušených výškovými stavbami z 21. století.
Jistě leckdo může namítat, že moderní může provokovat a dávat běžně zažitému nový rozměr. Ovšem stejně jako Marcel Duchamp nedomaloval Moně Lise knír na originální obraz, máme Olomuoc jen jednu a změny v urbanismu města jsou často na dlouhou dobu nevratné. Vzpomínám na návštěvy měst západní Evropy. Ty, jejichž centra, často vybudovaná po náletech do předválečné podoby, měla historického genia loci a s ním související turistický potenciál, neobklopovaly ve výhledech výškové budovy. V Olomouci je kterým směrem se rozvíjet a není třeba výškové budovy situovat do nejbližšího okruhu historického jádra města, který byl kdysi vymezený hradbami, a po jejich zrušení prozřetelně nahrazen parky.
Vraťme s k programu jednání krajského zastupitelstva. Zastupitelé se z podkladových materiálů dozvěděli, že Ministerstvo pro místní rozvoj zrušilo regulativ uvedený v Zásadách rozvoje Olomouckého kraje týkající se omezení výstavby výškových budov vzhledem k cenné historické zástavbě. Prý s ohledem na jeho špatné projednání v roce 2011. Územní plány měst tedy dnes nejsou z hlediska výškových staveb a ochrany histirického rázu měst vázány něčím, co by bylo uvedeno ve vyšší územně plánovací dokumentaci. Velmi nestandardní byla cesta, jak ministerstvo tento podnět obdrželo. Bylo to na základě podnětu hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila ze dne 6. 8. 2013. Panu hejtmanovi byla na zastupitelstvu položena otázka, proč vůbec dopis na ministerstvo zaslal. Nevzpomněl si, prý podepisuje dokumentů hodně. Zapomínání je zřejmě obecným trendem v politice, který nakonec naznačil jeho stranický kolega Michal Hašek v souvislosti s utajovanou schůzkou v Lánech. Hejtman dal slovo pro odpověď svému náměstkovi, ten jej přehrál na vedoucího odboru strategického rozvoje kraje, který taktéž na tento dotaz neodpověděl.
Na zastupitelích bylo odhlasovat, že zrušená stať nebude řešena samostatně, ale až v rámci řádné 2. aktualizace Zásad – takto to bylo navrženo předkladatelem. Padl protinávrh pro řešení tohoto bodu v samostatné aktualizaci s tímto jedním bodem, aby se neztrácel čas. Asi tak marginální téma to ale nebylo, pan hejtman před hlasováním vyhlásil nezvykle po necelé hodině jednání zastupitelstva přestávku. Asi bylo potřeba koaličním zastupitelům ČSSD a KSČM říct, jak mají hlasovat, a ujistit se v podpoře ODS. Nakonec prošel původní návrh, kterým bude bod řešen spolu s řádnou 2. aktualizací. Ještě před ní ale bude vypracována zpráva o uplatňování zásad územního rozvoje, a to do konce roku 2014. Ta bude teprove podkladem pro aktualizaci, se kterou můžeme dle výše uvedeného počítat až v roce 2015. Cíl je zřejmý, o té doby může vyrůst několik nových výškových budov.
Konání současného krajského vedení i hlasování v krajském zastupitelstvu je bohužel jasným indikátorem toho, jak se k otázce zachování charakteru historické Olomouce staví krajská samospráva. Téma bylo díky Jiřímu Roubíkovi i na jednání Kulturní komise Rady Olomouckého kraje, kdy bohužel nepřineslo jasný závěr, ale bylo odročeno na příští jednání. Velmi rád bych se mýlil, ale výsledek asi velkou oporu pro ochránce architektonického odkazu Olomouce nepřinese.
