Radniční cymbál v Brně odbíjí půl tisíciletí

Velký hodinový dodnes funkční cymbál brněnské radnice má v letošním roce 500 leté jubileum. Ve svém nápisu sice neobsahuje autorské určení, na základě srovnání jej ale můžeme začlenit do díla brněnského zvonařského rodu Haubiců.

V období pozdního středověku bylo brněnské zvonařství na vysoké úrovni, a to jednak z hlediska objemu produkce, tedy počtu a velikosti odlévaných zvonů, ale i z hlediska kvality plastické výzdoby, která reagovala na současné trendy pronikání humanistického myšlení.

Jeden z nejstarších příslušníků rodu, mistr Šimon Haubic starší, lil dokonce v 70. letech 15. století zvony Dóm sv. Štěpána ve Vídni. V Brně dodnes zvoní jeho zvon z roku 1460 ulitý pro dominikánský konventní kostel sv. Michaela.

Nejproduktivnější příslušník rodu byl mistr Jeroným Haubic. Dva jeho zvony z let 1514 a 1515 zvoní v chrámu sv. Jakuba, zvon z roku 1516 pak v kostele sv. Janů.

Brněnský hodinový cymbál byl odlit v roce 1521, jeho nápis je psán monumentálním kapitálním písmem. Stejného moderního typu kapitálního písma s výraznými patkami a kyjovitým zesílením dříků použil mistr Šimon Haubic mladší na čepci zvonu v Letovicích z roku 1528. Nápis obíhá na čepci cimbálu mezi dvěma linkami a jeho legendu představuje tradiční Andělské pozdravení: · AVE MARIA GRACIA PLE(N)A DOMI(N)V(S) TEC(V)M BENEDICTA TV IN MVLIE(RI)B(V)S ET BENEDIC(TV)S FRVCTVS FENTRIS TVI IESVS CHRISTVS AMEN DEO LAVS. Ve druhém řádku je ve tří čtvrtinách obvodu čepce ve směru psaní nápisu uveden letopočet 1521. Průměr věnce hodinového cimbálu je 126 cm a hmotnost asi 700 kg. Na přechodu k  věnci obíhají dvě plastické linky, na okraji věnce jedna linka. Před letopočtem je zbytek rekvizičního nápisu provedeného bílou barvou: [ST]ADT BRÜNN / [RATH]AUS.

Použité písmo není doloženo na žádném autorsky oznaeném zvonu Jeronýma Haubice, ze signovaných zvonů je pouze na zvonu v Letovicích. Konvářská dílna se vzorníkem pro přípravu nápisů vybavila možná v souvislosti s návratem Šimona Haubice z tovyryšské cesty, který si z ní mohl přinést i vzornky pro ornamentální výzdobu. Obdobné prvky nacházíme i v saském zvonařství. Z pohledu dnešních poznatků není možné za autora jednoznačně určit Šimona Haubice či jeho otce mistra Jeronýma, brněnská provenience v jejich dílně je ale nezpochybnitelá.

Více k tématu viz: John, František: Brněnské zvony rodu Haubiců. In: Muzeum Brněnska : sborník Předklášteří : Muzeum Brněnska (2017), s. 44-57.