- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V dobách, kdy ještě silnice nebyly z asfaltu a provoz byl malý, zastaví před vesnickou kovárnou pomalu jedoucí auto.
„Co vás k nám přivádí, mladej pane?“ ptá se kovář v kožené zástěře.
„Přední kola začala náhle kmitat. Musím jet krokem,“ vysvětluje řidič, svlékaje kožené rukavice.
„To bude asi vypadlej čep řízení,“ pokývá hlavou kovář a zajde do dílny.
Po chvíli se vrátí. V jedné ruce má kleště, v druhé krabici se šrouby. Hodí zástěru na zem, lehne si pod auto a chvíli něco montuje.
„Tak je hotovo. Máte to spravený.“
„Kolik jsem dlužný, mistře?“ ptá se řidič s úsměvem.
Kovář se trochu zamyslí: „Padesát dva sedumdesát, pane.“
Řidičovi zmizí úsměv. „Vždyť to trvalo jen chvilku. 52,70 Kč není zrovna málo peněz. Můžete mi to vysvětlit?“ ptá se při placení.
„Sedumdesát halířů stála matka, kterou jste ztratil, a dvě koruny počítám za práci.“
„No dobře,“ ptá se řidič dál, „a co těch zbylých padesát korun?“
Kovář se podrbe na hlavě a podívá se řidiči do očí: „Věděl kde, vašnosto, věděl kde.“
Další články autora |