To, že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mně nejdou

Pondělí. Sedím v metru na sedadle pro invalidy. V pondělí se většinou cítím jako invalida.  Čtu články ze života našich politických velikánů a najednou cítím horkost ve tváři. Znáte ten pocit, když Vás někdo upřeně pozoruje. Odhlédnu od novin a pán, sedící naproti mně přes uličku, na mě upřeně zírá vykulenýma očima. To člověka rozhodí. Zmateně listuji novinami a předstírám zaujetí článkem o ekologickém vytápění. Uhlí ne, solární panely ano. Stále to horko ve tváři. Odhlédnu a pán má nejen vykulené oči, ale i nakloněnou hlavu a ve tváři urputný výraz.

Vrazím si noviny hluboko do obličeje. Jeho pohled mě propaluje i přes pět stran ekonomické rubriky. Vyhlédnu zpoza listů a pán se usměje. Sakra, noviny přistanou opět na tváři. Přemýšlej. Děkan, profesor, soused, gynekolog,…odkud já ho znám!

Začínám se potit. Pět minut stresu. Vyhlédnu nenápadně spodem. Stále se dívá, co dívá, on civí! Co chce? Co proboha po mně chce! Dostávám vztek, buší mi srdce. ,,Anděl. Příští zastávka Karlovo náměstí“ zahlásí Eva Jurinová. Odhodlám se. Teď uvidí, pacholek. Na mě žádnej otrapa civět nebude.

Složím si noviny na klíně a hodím směrem k chlápkovi obličej, který všichni znáte. S pohledem Konana Ničitele civím v sebeobraně. S chlápkem to ani nehne. Naopak, přidali se další. Dvojice sedící vedle něj si dokonce něco špitá do ucha a dívá se na mě. Příští stanice Národní třída. Uraženě se zvednu a čekám stojíc u dveří zády k tomu paku. Koukáš mi na zadek, ty úchyle, co?...Otočím se přes rameno, ale úchyl se stále dívá směrem, kde seděla moje hlava. Visí tam reklamní plakát na travesti show.

Jo a kamarádka Verča jednou vystoupila z autobusu a vydala se ke svému domu. Bylo devět, tma a byla pronásledována. Obšourník za jejími zády zrychloval krok, Veronika taktéž. Těžká astmatička začala vydávat sípavé zvuky. Ucítila dech na svém ušním boltci. Otočila se, popadla úchyla za rameno a nastříkala si slzný plyn do obličeje. Noční běžec v modrákách jí potom doprovodil na pohotovost.

 A teď se v tom vyznejte, kde je ta tenká hranice mezi opatrností a paranoiou? A co na to transvestiti?