Neděste se, nejde o povídku s kriminální zápletkou, ale o další z důkazů, že fotbal opravdu má logiku. I když působím na EURO 2008 jako spolukomentátor TV Prima, snažím se, kromě povinností pracovních, sledovat také počínání trenérů na střídačkách, tzv. „koučink“. Velmi zajímavé i poučné, pro mě, jako trenéra, bylo utkání Švýcarsko – Turecko. Předesílám, že vždy je důležité si uvědomit, jak jsou tzv. „rozdané karty“. Tentokrát byly rozdány, po porážkách obou soupeřů v úvodním kole, naprosto stejně, tj. oba potřebovali pro uchování naděje na postup do čtvrtfinále vyhrát.
V tomto velmi emočně vypjatém utkání (velký tlak na hráče a trenéry) zvítězili Turci 2:1 a troufám si říci, kromě jiných důvodů, byl tím hlavním koučink jejich trenéra Terima. Ještě než rozeberu jeho vliv na utkání, zmíním jinou příčinu, která často ovlivňuje dění na hřišti. Tou je počasí. V Basileji se krátce po začátku utkání doslova „čerti ženili“. Z neuvěřitelně černých mraků se na hrací plochu doslova valilo množství vody, trávník byl brzy tak podmáčený, že míč nejen po dopadu klouzal, ale především při hře po zemi se zastavoval. To dělalo oběma soupeřům velké potíže. Prvními, kdo pochopi li, že ze těchto podmínek nelze hrát po zemi, ale přihrávat vzduchem (nejen dlouhé míče, ale nakrátko, ale nad trávníkem) byli domácí hráči Švýcarska.
Turci tvrdošíjně chtěli hrát svoji typickou kombinační hru s častým držením míče, což samozřejmě nevedlo k úspěchu. I při vedoucí brance domácích ovlivnil situaci stav hrací plochy. Senderos správně použil dlouhý kop na soupeřovu polovinu a Derdijok prudce přihrál před branku, kde se míč zastavil v louži a Yakin bez problémů posunul míč do branky.
Teď se dostávám k trenérům. Za stavu 0:1 provedl trenér Terim o přestávce nejen dvě střídání, ale také změnil základní rozestavení hráčů ze 4 5 1 na 4 4 2. To by ale nestačilo. Výrazně se změnil především herní projev. Oba hrotové hráče (Nihata a Sentürka) podporovali krajní záložníci Tuncay a Arda Turan. Navíc přestalo pršet, voda se postupně vsákla do země a mohli tedy hrát svým zažitým stylem, přesnou kombinací po zemi.
Už v 57. minutě vyrovnal střídající Sentürk. V té chvíli jsem byl zvědav, co oba trenéři při potřebě vyhrát a nerozhodného stavu provedou. Byl to velký rozdíl. Domácí trenér poslal do hry postupně dva čerstvé hráče, ale rozestavení 4 4 1 1 nezměnil, stále hráli stejně, jako od začátku. Turci šli aktivně za vítězstvím, kterému evidentně věřili nejen hráči, ale především jejich trenér, což potvrdil svým skvělým koučováním. V jednom okamžiku svoji touhu po vítězství přehnali, když na útočnou standartní situaci nabíhalo do pokutového území sedm hráčů a soupeři po jejím odvrácení běželi v přečíslení 4 proti 2, ale šanci neproměnili. V nastaveném čase vstřelili vítězný gól Turci, kteří kromě tří bodů potvrdili, že fotbal má logiku.
