Emoce

Expect emotions! Očekávejte emoce! Tak zní hlavní slogan letošního fotbalového mistrovství Evropy. Čtvrtfinálové zápasy nabídly spoustu emotivních okamžiků. Každý se v nich ale zachoval poněkud jiným způsobem a ne každý dokázal nával endorfinů a andrenalinu ustát správným způsobem.

Chorvatský trenér Slaven Bilič před čtvrtfinálovým duelem s Tureckem proklamoval, že jeho hráči se nenechají zaskočit případným závěrečným finišem soupeře a budou se maximálně koncentrovat až do úplně poslední sekundy utkání. Na hřišti se 119 minut čekalo na gól. Dali ho Chorvati a na trávník společně s náhradníky a celým realizačním týmem vběhl s energií sobě vlastní i Slaven Bilič. Chorvati už se viděli v semifinále. A právě v této chvíli Bilič selhal. Nechal se unést vývojem zápasu. Místo aby své hráče uklidnil, vrátil je zpátky do reality a udělil důležité taktické pokyny, tak sám létal po hřišti a propadl totální extázi.  Právě on způsobil svým hráčům ztrátu koncentrace. Chorvati následně inkasovali vyrovnávací gól a dál už to znáte …. Po zápase se ale Bilič zachoval jako pořádný chlap. Žádná slova o smůle, žádné vykrucování, ale zcela objektivně zhodnotil dramatický souboj.

O den později se Nizozemci nestačili divit, co že to s nimi Rusové provedli. Dokonalé k. o. v prodloužení poslalo „oranjes“ domů.  Mužstvo, které ve skupině neztratilo ani bod a nastřílelo v ní dohromady devět gólů, se nestačilo divit. Nizozemci měli plné právo být zklamaní. Jejich trenér Marco van Basten se ale ukázal jako velý profesionál a opravdový gentleman. Po utkání zavítal do ruské kabiny a hráčům i trenéru Hiddinkovi pogratuloval k výbornému výkonu a postupu. Ne každý umí podobně přijmout porážku….

A do třetice příběh z posledního čtvrtfinálového klání Španělsko – Itálie, které příliš fotbalové krásy nepobralo. Hodně se ale do jeho historie zapsal střídající Ital Antonio di Natale, jehož příběh začal v okamžiku, kdy se jako střídající hráč dostal na hřiště v průběhu druhého poločasu. Výkonem zapadl do italské šedi, ale v prodloužení si proti sobě poštval nejen španělské, ale i všechny další nezávislé fanoušky. U postranní čáry se ocitl v osobním souboji se stoperem Marchenou, při němž upadl na trávník mimo hrací plochu. Do simulování bolesti vložil více hereckého talentu než bylo zdrávo a cukavými pohyby se v poloze ležmo přesunul do hřiště. Rozhodčí Fandel hru přerušil, ale di Nataleho žlutou kartou za nesportovní chování nepotrestal. Jenže ten pravý trest na di Nataleho teprve čekal a připravil mu ho sám italský trenér Roberto Donadoni. Při každém di Nataleho kontaktu s míčem diváci pískali a Donadoni i tak poslal útočníka z Udine do penaltového rozstřelu. Fanoušci mu opět dali najevo svou nelibost a di Natale svůj pokus neproměnil.

EURO 2008 tedy emocemi rozhodně nešetří. A to nás ještě čekají tři vypjaté zápasy.

Jiří Nikodým