Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
AJ

astrudina

23. 10. 2012 11:31
Vážený pane Forejtku,

čtu Vaše příspěvky a vždy oceňuji váš boj, vaši snahu to nevzdat.

Dovolte mi ale pohled z druhé strany - společnost vždy stála na zdravých jedincích, už od pravěku (prosím, neuvádějme výjimky) a s postiženými či nemocnými se zacházelo tak, jak velela doba a také možnosti té které rodiny.

Dnešní společnost v dobách dostatku začala volat po větších ohledech k postiženým, především dětem, začaly vznikat NNO, které se tím živily, začala snaha zapojit tyto děti i dospělé do běžného života. Ovšem dnes to narazilo na hranice, které nelze překločit, protože to není v možnostech nikoho. Společnosti, rodiny ani těch postižených dětí a dospívajících.

Známí podporují už dvacet let hocha s DS a ten žije namísto v ústavu v chráněném společenství s opatrovníkem. Fajn. ALe jaká je pro něj budoucnost? Je mu dnes čtyřicet, nemá rodinu, státu dochází finance, pomocné práce, které dřív dělal, nyní vykonávají potřební zdraví živitelé rodin... Ocitli jsme se na křižovatce..

5 1
možnosti
ZS

Bejbydura

23. 10. 2012 11:34
Re: Vážený pane Forejtku,

A co navrhujete?

0 0
možnosti
  • Počet článků 219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1414x
Kdysi mě dost zajímala politika, ale teď už to je pro mě okrajové téma. Zůstal mi zájem o techniku, mechaniku a historii. Mám rád přírodní vědy, ale i přírodu samu v její nejčistší podobě. O sportu si myslím, že je to ta aktivita, která člověka udržuje v pohybu a hezké formě, nikoli na židli. Znovu pro sebe objevuji hudbu, kterou jsem rád poslouchal před lety, a ve které slyším srdce. Mám rád barvy a různost.