ono takove

zachvaty deti prilis casto k videni nejsou, a kdyz se s nimi nekdo setka, nedivim se, ze vzbudi pozornost. Lide jsou ruzni, a nekteri maji tendence strkat nos kamkoliv, netyka se to nutne projevu autismu. Na malych vesnicich je jich dost. Nicmene, pokud se tak stane, nezbyva Vam nez to zvladnout a soustredit se na to podstatne, a nenechat se rozhodit komentari. Nekdy se to podari, nekdy ne. Tyhle komentare totiz budou porad.

děti

"..dokud nevyloučíme, že se může jednat o projev zoufalství z nepochopení, o zoufalství malého bezbranného člověka, kterému se děje bezpráví a který zůstává nevyslyšen ve svých prosbách o pomoc a pochopení." Tohle však neplatí jen o autistech, ale mají to tak všechny děti. Kdy už my rodiče pochopíme jednou své děti, že "zlobením"  dávají najevo nesouhlas! Oni nezlobí! to my velcí jsme si to takhle pojmenovali, páč se to neslučuje s naší představou. U autistů je nejpíš pochopit co chtějí problém. Zkuste terapii pevného obětí, prý to funguje.

Re: děti

proč je problém nazvat zlobení dětí zlobením?

Neco za neco

Ja nevim, ale tak bud svoje dite zvladam, nebo s nim nelezu do kramu, nebo s nim do kramu lezu, ale chapu, ze ostatnim to vadi a nepisu srdcerycne blogy, jak ten nas milacek za to nemuze. Jinak se casem dockame rodicu, ktere budou povazovat za normalni, ze jejich broucek cura do kose s rohlikama.

Kašlete na lidi

Lidi vůbec neuvažují o problému, je jim bližší předpoklad, že jsme pitomci a děti spratci. Kašlete na to. Já mám syna dyslektika s poměrně velkou vadou řeči. Vím jak mu bylo těžko při zařazování se mezi ostatní. Měli ho za blba a to má IQ 142. No co nadělám.

oslům nelze nic vysvětlit

protože všechno ví ... pokud vás někdo kritizuje veřejně, obvykle jde právě o tento typ lidí. Jinak přeji hodně zdaru s autistou ...

Re: oslům nelze nic vysvětlit

Podepisuju!

Dík za článek

drobná pravda

Pokud máte "jen" lehce postižené dítě je to průšvih. Když je od pohledu pěkné, zdravé, nic nechybí ani nepřebývá (trochu černého humoru od nás více postižených), je to obrovský průšvih.

Nevysvětlíte, že dítě dobře slyší, ale nedokáže se vyjádřit (disfázie), že se dokáže dobře vyjádřit, ale neslyší, že to není nevychovanec, ale autík (downův syndrom je rozpoznatelný). A nedej - nebo raději ano? - pán bůh, když je to tak lehká varianta, že nebrání vzdělávání. Budete mít doma absolventa základní školy a budete doufat, že najde práci (trvalý dohled a vedení nutné), případně, že nějaká dávkařka bude natolik informovaná, že mu v dospělosti neupře alespoň tu nejmenší pomoc. Tihle postižení jsou opravdu vyčlenění ze systému - do tabulek pro důchod se nevejdou, zaměstnat je nikdo nemůže, v dětství jsou terčem posměchu, v dospělosti pohrdání.

Re: drobná pravda

máte pravdu,nám nevzali dceru do školky,protože by TO mělo špatný vliv na děti,kdyby byla na vozíku nikdy by si učitelka nedovolila něco takového říct

Pro vozíčkáře pochopení máme, ale autisty ...........

Jó s autistickými dětmi jsou někdy velké problémy, které však vyplývají z jejich postižení. Je potřeba si uvědomit, že autista žije ve svém světě a pokud okolí na něj působí třeba depresivně začne mít velké problémy, protože je obtížné mu cokoliv vysvětlit. Měl jsem velké problémy s autistickým dítěm zajít k lékaři. Absloutně mu nesedla čekárna a měl v ní asi pocit úzkosti, ačkoliv pak v ordinaci u lékaře bylo vše v pořádku. Rovněž jízda metrem mu způsobovala velká traumata. No a vysvětlete lidem, že dítě "zlobí" z důvodu své nemoci a že to není z plezíru nebo z rozcachanosti. V tomto případě je okolí také "autistické".....

PS S dětskou lékařkou se šlo bezproblémů domluvit, ale než si zvyknul na metro, tak to trvalo téměř 3 roky.

Ještě jsem Vám chtěla napsat, že jsem kdysi viděla nějaký

pořad o autistických dětech ze zehraničí se speciální metodou, kdy se rodič snaží napodobit chování dítěte a tím mu ukázat, že mu rozumí a měli ohromné výsledky, bohužel nevím, jak se to jmenuje, ale bylo to asi na ČT2 tak před 2 roky. Rodiče opravdu dělali to, co jejich děti a zkoušeli jejich zpsob vnímání světa, dítě se tím stávalo otevřenější zase k vnímání světa rodičů. Byl to asi jediný pořad o autistech, kde jsem viděla, že se něco změnilo, je mi ale líto, nevím, jak se ten program jmenuje ani v které zemi se pozžívá, asi Anglie, Amerika nebo Holandsko, typuju spíš Ameriku.

Ještě jsem Vám chtěla napsat, že jsem kdysi viděla nějaký ..

Neverte tomu. Bydlim mimo Ceskou republiku a doma mam autistickeho syna. Obcas je mozne videt nejake takove clanky a porady, ve kterych se vyklada, ze se to da zmenit a ze se nekomu podarilo udelat z autisty normalniho cloveka. Ted uz to nedelam, ale drive jsem se snazil po tehle vecech jit a najit si konkretni informace o popisovanem pripadu, ale vzdy jsem zjistil, ze to byla nejaka novinarska blbost. Jiste, kdyz se clovek tomu diteti venuje, tak ke zmenam k lepsimu dochazi. Muj syn nevypadal na to, ze by jednou byl schopny mluvit a ted mluvi a cte a umi psat coz je docela zazrak, ale porad se jedna o autistu, ktery nikdy nebude schopny se o sebe sam postarat. Ale aspon se umi nejak zabavit. Je hrozne si byt i jen predstavit jak hrozny je svet pro nekoho, kdo neni schopny komunikovat s okolim a pri tom by strasne moc nejaky ten kontakt s okolim chtel. Muj syn si aspon muze hledat neco na internetu. Neni to lidsky kontakt, ale je to lepsi nez nic. Nekdo nema ani to.

Moc hezký nadpis a myslím, že vím, o čem mluvíte.

Mám také zvláštní dítě, ale nemá typické autistické rysy, vím ale o dítěti kamarádky, které je zbytečně trestáno za zapomínání věcí, přitom jinak je v určitém směru geniální, jen se prostě nedá srovnávat s průměrem. Stejně tak nerozumím přesně svojí dceři, která ve věku 5 let stále vše rozebírá, dalo by se říct ničí, strká do pusy, vyškrabává do omítky obrázky, přestože za podobné věci dostává na zadek, cítím, že to není zlobení a asi ani nějaká vzpoura proti nějakému zážitku, je to prostě v ní a je to její způsob poznávání světa. Bratr to měl podobné. Těžko se to dá pochopit. Jinak se dcera vyjadřije v plynulých souvětích, dobře chápe sociální vztahy a vazby, tak netuším o jakou poruchu by se mohlo jednat. Já ji chápu, protože ji přijímám takovou, jaká je a pokud nezničí něco cenného, tak si s ní o tom povídám a vysvětluju, ale cítím, že její pudy jsou v tom silnější. Těžko to ale vysvětlíte okolí.