Vládní chaos je takový organizovaný

Kdyby to nebyl život, byl by to humor. Kdyby za tím nebyly škody materiální, bylo by to na to, dát si na oslavu panáka. A kdyby nebyly škody duševní, bylo by to na veselé vzpomínání.  

Vláda vydala zákaz prodeje stánkařů před hřbitovy. V pravý čas, těsně před Dušičkami. Ti stánkaři měli prostě smůlu, že volby nebyly až chvíli po Dušičkách. Přesto v Pardubicích několik stánkařů dušičkové věci prodávalo. Bdělí občané neváhali a zavolali na policii (to je o těch škodách duševních). Policie také neváhala, okamžitě přijela, stánkařům přikázala zavřít krám a rozdala pokuty.

Bdělí občané se tak od venkovních prodejců přesunuli do kamenného obchodu, kde byli hezky pod střechou, v malinko stísněných prostorech, ale jistě to pro přenos infekce bylo lepší, než kdyby pobíhali venku. Ještě by se mohli nachladit!

Stánkaři si spočítali, že desetitisíce investovaných do materiálu a mnoho hodin práce je fuč, protože pokud to neprodají na Dušičky, tak už to neprodají vůbec. A tak neváhali a zboží vyhodili. Snad si nechali nějaké drobné na zaplacení sociálního a zdravotního pojištění, protože jinak by mohli dopadnout ještě hůř. 

Následně neváhala ani vláda a uvědomila si nesmyslnost tohoto nařízení a o Dušičkách stánkový prodej povolila.

No není to k popukání?