Pupek světa. Věštírna Delfy. I dnes aktuální.

Kdo byl v Řecku, Delfy by asi vynechat neměl. Skoro tisíc let tam kněžky pronášely věštby. A nakonec začaly upadat stejným způsobem, který funguje až dodnes. 

Pokud bydlíte na druhé straně Korintského zálivu, tak ho musíte nejdříve nějak překonat. A už cesta může být na výletu do Delf cíl. Čeká vás most Rio Antirio, pojmenovaný po řeckém premiérovi Charilaosi Trikoupisovi, který jako první v roce 1880 navrhl v těchto místech postavit most. Nicméně to bylo nad tehdejší finanční možnosti a ještě v 90. létech 20. století se soudilo, že je to technicky nemožné. Zdroj.

Celý projekt byl obří výzvou moderního stavitelství. „Projektanti i stavitelé se museli vypořádat s hlubokou vodou, nestabilní zeminou, rizikem zemětřesení a silnými větry,“ uvedla ve své studii věnované mostu trojice odborníků Jacques Combault, Pierre Morand a Alain Pecker. Zdroj.

Stavět se nakonec začalo v roce 1998 a hotovo bylo krátce před zahájením letních olympijských her v Aténách v roce 2004. Technicky to nebylo nic jednoduchého. Most totiž musí odolat zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály. Dále by pro něj neměl být nijak fatální náraz tankeru o hmotnosti 180 tisíc tun a jedoucího 30 kilometrů v hodině. Bez potíží odolá i větru o síle 250 kilometrů v hodině.

Se svými takřka třemi kilometry má být snad nejdelším visutým zavěšeným mostem na světě. A že to je technicky patrně také jeden z nejdokonalejších mostů, co byl kdy postaven, dokazuje mimo jiné jeho cena – 630 milionů euro. Častá zemětřesení, nárazy větru, měkké podloží, z kterého se při zemětřesení stane v podstatě tekutina, mírně oddalující se břehy, které most spojuje. Ojedinělý most si tedy vyžádal ojedinělá řešení, jako například zapuštění obrovitých ocelových tyčí do pískového podkladu, což by mělo zabránit jeho ztekutění, nebo specifický způsob zavěšení mostu, který je přirovnáván k efektu houpací sítě, která zůstane relativně klidná i při třesu okolí. Zdroj.

V roce 2008 také odolal zemětřesení o síle 6,5 stupně Richterovy škály. Má délku skoro tři kilometry, výšky sloupů dosahují 163 metrů nad hladinu moře a rozpětí oblouků je 560 metrů. Byť je placený, tak přejezd je už sám o sobě zážitkem.

A pak vás už čeká několik desítek kilometrů autem nahoru a dolů po severním břehu Korintského zálivu, než se dostanete do Delf. 

Delfy byly podle starých Řeků pupkem světa. Podle řecké báje vypustil Zeus z obou konců světa dva orly a ti se setkali právě zde, čímž střed světa označili. Slavná věštírna, která tu vznikla, byla zasvěcená bohu Apollónovi a stala se nejposvátnějším místem světa starých Řeků. Zdroj.

Věštbu zprostředkovávala Pýthie, kněžka, kterou byla většinou obyčejná rolnická žena ve věku nad 50 let. Při věštbě seděla na trojnožce nad puklinou v zemi. Na otázky příchozích odpovídala v transu způsobeném pravděpodobně omamnými výpary, které vycházely z průrvy v zemi. Pýthie vydávala často nesrozumitelné zvuky, které však ihned zapisovali a interpretovali přítomní kněží.

Delfy mají jedinečnou polohu, kdy je ze tří stran obepínají hory a čtvrtá je otevřena výhledu na moře. 

Do kamenů se zde tesala jména všech, pro které byla vyřčena věštba, nebo kteří přinesli nějaký dar. Ta jména jsou zde již tisíciletí.  

Nejčastěji zněla odpověď kněžky v transu zcela jednoduše: ano nebo ne. Pokud byla odpověď složitější (většinou pro bohaté a mocné, kteří zaplatili více), byla často formulována nejasně nebo přímo dvojsmyslně. Klasický příkladem se stal pohádkově bohatý lýdský král Kroisos (Lýdie ležela na jihu dnešního Turecka). Když se otázal Pýthie, zda má zahájit válku proti Perské říši, odpověděla mu věštba: „Jestliže překročíš řeku, zničíš velkou říši.“ Vojska krále Kroisa potom přebrodila řeku Halys, s Peršany prohrála a král skutečně zničil velkou říši – svou vlastní. Zdroj.

Divadlo – pochází ze 4. století př. Kr. Patří vedle Epidauru k nejkrásnějším divadlům v Řecku. Z jeho horních sedadel se nabízí krásný výhled na celý areál a jeho okolí. Divadlo pojalo až 5 000 diváků.

Pupek tehdejšího světa vyznačoval kámen, vedle kterého Pýthia věštila. Najdete ho na jeho původním místě (kopie) a originál v místním muzeu. 

Pýthijské hry se konaly nejdříve jednou za osm let, později stejně jako olympijské hry jednou za čtyři roky. Původně se jednalo jen o hudební slavnosti. Poezie a hudba sice zůstaly hlavní bodem her, ale v roce 582 př. Kr. přibyly i závody v lehké atletice a závody koňských spřežení. Vítězové nezískali žádné materiální výhody, jen vavřínový věnec a právo mít na posvátném okrsku svoji sochu. Hry byly důvodem pro přerušení všech válek mezi městskými státy, byly dobou míru.

Stadion – je nejzachovalejší v Řecku. Byl postaven z mramoru hory Parnassos, jeho severní stěna je vytesaná do skály. Stadion dokázal pojmout na 7 000 diváků, většina sedadel zůstala dodnes neporušená. Každé čtyři roky během Pýthijských her tady mohli diváci sledovat závody v běhu a lehké atletice. Dráha byla dlouhá 600 římských stop, tj. 177 metrů, start a cíl byly vyznačeny kamenným prahem, který se zde zachoval. Vedle sebe mohlo závodit 17 až 18 běžců. Zdroj.

Tholos (rotunda) – kruhová stavba, která je jednou z nejzajímavějších v Delfách. Její účel je dodnes neznámý. Z původních dvaceti úzkých dórských sloupů byly tři znovu vztyčeny. 

A v čem ja ta podoba s dneškem? Téměř tisíc let sem proudily davy poutníků žádajících zdejší orákulum o věštbu či radu. Posvátný okrsek se navíc stal i uložištěm pokladů jiných městských států, jimž měla být dostatečnou zárukou právě nedotknutelnost delfské posvátné půdy. Ale! Jak už to tak v historii lidstva bývá, kdo má hodně, chce ještě víc, a tak se ani takové ikoně, jakou byly Delfy, nevyhnuly korupční skandály ohledně předplacených věšteb a místní věštírna začala ztrácet na důvěryhodnosti. Definitivní uzavření delfského okrsku přišlo ve 4. stol. n. l. z rozhodnutí císaře Theodosia. Zdroj.

A tak se vydáte zase příjemně klimatizovaným autem na cestu zpět. Nikam nespěcháte, tak nepoužijete most, ale trajekt. Lodě zde přes úžinu pluly před mostem a plují i dnes. A není od věci si most Rio Antirio prohlédnout i zespoda.