Předvánoční Wroclaw

Předvánoční atmosféra v pohraničí má vždy něco do sebe. Pojďme se letos projít kousek za hranice, do polské Vratislavi. Ale dál už budu psát jen polsky Wroclaw. 

Svými téměř 300 km2 je pátým největším městem v Polsku. Město založil údajně kníže Vratislav I. kolem roku 920, ale historici toto často zpochybňují. Ono je jedno, jestli bylo založeno o dvacet let dříve nebo později. Spíše je smutná moderní historie. 

Až do druhé světové války patřila Wroclaw Německu pod názvem Breslau. A Němci se zde Rudé armádě bránili ještě několik dnů po pádu Berlína až do 6. května 1945. To mělo za následek zničení více jak 70% všech budov, včetně mnoha památek. Po válce sice hodně obnoveno, ale bohužel je nutno vzít v úvahu, že se jedná často pouze o nové kopie starých domů. 

Začněme podvečerní procházkou na Tumski ostrov, kde stojí i nejvýznamnější místní kostel, gotická katedrála svatého Jana Křtitele.

 A samozřejmě si vylezeme na věž abychom se rozhlédli. Tedy přesněji řečeno nás tam vyvezou výtahem. 

Ostrovem se projdeme a nasajeme klid uliček, trochu vzdálených od centra. 

Mezi Tumskim a Písečným ostrovem je Tumski most.

Most je vyhledávaným místem milenců a snoubenců. Ti si sem přicházejí vyznat lásku a slíbit si věrnost. Na zábradlí nebo jinou konstrukci mostu společně pověsí visací zámek s nadepsanými nebo vyrytými svými jmény, případně datem. Zámek zamknou a klíč hodí do řeky. Most je němým svědkem této události.

Nejedná se o wrocławskou specialitu. Tento romantický rituál pochází z Číny. Na čínské zdi novomanželé připevňovali na natažená lana visací Zámečky. Po zamknutí Zámečku klíč přehodili přes zeď, aby si tak zajistili věrnou lásku a šťastnou budoucnost. Nicméně se to po celém světě již vymklo kontrole a tak i zde dochází k regulaci.

Nicméně všudypřítomní trpaslíci i zde vyjadřují, o co tu jde. 

V 80. letech 20. století ve městě působila Oranžová alternativa – neoficiální protikomunistické hnutí, které spojovalo odpor proti režimu s prvky studentské recese a uměleckého happeningu. Příznivci se oblékali do oranžových úborů připomínajících zahradní trpaslíky a vymýšleli hesla parodující oficiální propagandu.

Od roku 2001 jsou na různých veřejných místech odhalovány malé sošky trpaslíků, do poloviny roku 2020 jich vzniklo nejméně 360. Najdete je opravdu na každém kroku. Ale na začátku vám to chvíli trvá. Protože jsou opravdu malí, prostě trpaslíci. Ale pak je najdete všude. I uvnitř obchodů nebo hotelů. 

Tržnice byla postavená na počátku 20. století v novogotickém slohu. 

Když vstoupíte dovnitř, tak vás hned udeří do očí betonová klenba. Prostě poválečná rekonstrukce. Ale nabídka je dokonalá. 

Nicméně v jednom z vnitřních bufetů jsem se musel hodně zasmát. Asi zloději řádí všude. Tak se talíř přišroubuje a vidlička zajistí řetězem, včetně ochucovadla. 

Tramvají si můžete vyjet asi 15 minut na východ a dostanete se do obrovských městských parků s japonskou zahradou a pozoruhodnými stavbami. 

Hala století ve Vratislavi je impozantní stavba postavená podle plánů architekta Maxe Berga. Tato železobetonová budova je vysoká 42 metrů a má plochu 14 tisíc metrů čtverečních. Dokončena byla v roce 1913. Dnes se zde konají výstavy, koncerty i sportovní akce. Její význam pro architekturu a historii Vratislavi byl oceněn zápisem na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2006.

A hned vedle je Iglica, která je ikonickou, téměř 100 metrů vysokou ocelovou věží postavenou jako památník po druhé světové válce. Tato věž byla původně navržena jako symbol nově získaných západních území Polska, ale po několika technických problémech byla v roce 1964 z bezpečnostních důvodů zkrácena o 10 metrů. Dnes je pravděpodobně jedním z nejvyšších kusů zbytečného šroubovaného kovu na světě.

Ale vraťme se do centra. Na rohu Rynku (hlavního náměstí) najdete pozoruhodnou dvojici domků spojených bránou. Byly postaveny v 15. století a brána původně vedla na hřbitov. Zachoval se na ní nápis Mors Ianua Vitae = Smrt brána života. Ke svému názvu přišly až po 2. sv válce a inspirací byly pohádky bratří Grimmů. Brána evokuje představu, že větší a barokně přestavěná Mařenka drží menšího renesančně přestavěného Jeníčka v hustém lese okolních daleko větších domů. Zdroj.

Dáte se podél domků na sever a po pár metrech narazíte na levé straně na skupinu malých domečkům které v minulosti sloužily jako masné krámy. Dnes je před nimi v životní velikosti pomník pro všechna padlá zvířata. 

Smráká se, dáme si svářo, počkáme na tmu a dáme si večerní osvětlenou procházku. 

Na rohu ulic Swidnicka a Swobodna naleznete Památník anonymního přechodu. Tvoří jej čtrnáct bronzových soch, z nichž polovina se chystá podejít prvně jmenovanou ulici, boří se do dlažby, a druhá polovina ji už podešla a vynořuje se na povrchu. Čím jsou sochy blíže k silnici, tím jsou více zabořené. Přes noc z 12. na 13. prosince 2005 byly instalovány na stávajícím místě u příležitosti 24. výročí vyhlášení stanného práva v Polsku. 

Sochy mají symbolizovat změny, ke kterým od té doby došlo. Jiný výklad připomíná vstupování anonymních lidí v době stanného práva do ilegality (podzemí), aby z ní později zase vyšli.

Památník je natolik unikátní, že jej časopis Newsweek zařadil mezi 15 nejzajímavějších míst Polska. Další americký časopis Budget Travel jej uznal jako jeden z nejpozoruhodnějších na světě. Zdroj. 

A na závěr nás už čekají samozřejmě vánoční trhy na Rynku. 

Musíme konstatovat, že nabídka dobrůtek za prvních 50 metrů je rozmanitější a pestřejší než na celém Staroměstském náměstí v Praze. Ceny jsou podobné, ale kulinářský zážitek nesrovnatelný. 

Tak si nechte chutnat!

Zdroje: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vratislav_(město)

https://www.obletsvet.cz/co-videt/polsko/wroclaw