Původně byla první etapa naplánována ještě náročněji. Ale naštěstí mě Martin včas upozornil na chybu. Tak jsme první etapu trochu zkrátili, ale i tak jsme se na první průsmyk našeho putování vyhrabali až k večeru.
Z vesničky Fondo se balíme za nádherného počasí. Přesto není v 1100 m.n.m úplně vedro, tak bundičky nasazujeme, protože začínáme sjezdem asi o 300 metrů níže.
Jedná se tu o zemědělský kraj. Tak všude samé ovoce. A kryté asi proti kroupám, nevím.
Cyklostezka podél říčky Torrente Noce však nemá chybu a v tomto duchu se budeme pohybovat po většinu týdne.
Nicméně i v těchto nadmořských výškách je vedro takové, že musíme využít každý zdroj pitné, studené vody.
Krásná rozcvička. Ale ve vesnici Ossana odbočíme na jih a začínáme stoupat na Passo di Tonale. A tady už přestává legrace a jde do tuhého.
Máme za sebou prvních 600 výškových metrů. Jsme ve výšce 1200 m.n.m. a teplota není nejnižší. Ale lepší než mlha a déšť.
Po dalších pár stovkách výškových metrů jsme si chtěli dát odpočinkové pivo. Ale asi při pohledu na naše zpocená těla usoudili, že ten hotel není na naší úrovni a prý je restaurace jen pro hotelové hosty. Nóbl to asi bylo. Na té fotce sedíte pod bazénem a nahoře vidíte koupajícího se klienta.
A k večeru konečně nahoře. Passo Tonale má přes 1880 m.n.m. a představuje první z našich pěti průsmyků, které chceme překonat. Dnes máme za sebou v jednom tahu více jak 1300 výškových metrů.
A pak už jen sjezd do Ponte di Legno, hotel, sprcha a samozřejmě večeře s doplněním tekutin.
Tak dnešní práce na přehledové mapce, s čísly našeho putováním a grafem stoupání a klesání.
Pokračování večer nebo v příštích dnech.
První díl zde: https://flaska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=806209
