Kam kráčíš Itálie?
Nemyslete si, že budete na ulicích zakopávat o imigranty. Vidíte je, ano. Ona černá pleť v Evropě vždy vynikne. A ti z Blízkého východu se mezi Italy dost ztratí. A když vás v obchodě, nebo v restauraci obsluhuje „černoušek“, můžete si být jisti, že je slušnější, rychlejší a příjemnější než „domorodec“. Ale přicházíme k prvnímu ALE. Žebráci jsou všude v Evropě. Ale tady ti s tou neevropskou pletí mají jasnou většinu.
V Itálii jste se v restauraci vždy najedli dobře. Sice draho, ale dobře. Ale především férově. Co bylo na jídelním lístku, to bylo i na účtu. A to jsem zbožňoval. Člověk nemusel pořád hlídat, zda ho nějaký číšník neobere. Tak to už také neplatí. Je zde druhé ALE. V Parmě jsem se při pohledu na podivně vysoký účet začal dohadovat s vrchním a bylo mi vysvětleno, že je doba Aperitivo a proto příplatek. A prý je to tak v celé Itálii. Marně jsem argumentoval, že předchozí večer v Bergamu to tak nebylo. A nebylo to tak ani v následujících dnech v dalších městech. Z toho vrchního nakonec vypadlo, že je Chorvat. Tak že by se tyto móresy přenášely z Chorvatska sem?
Italské dálnice jsou dokonalé. Člověk tak nějak spolkl i ten poplatek. Dělávalo to nějakých 6-7 Euro na 100 km. Máme zde třetí ALE. To už neplatí. Dnes počítejte v průměru s tak 10 Eury za 100 km. Jsou úseky levnější, ale i podstatně dražší. A to je už na zváženou. Mrkněte třeba sem. Dálniční úsek mezi Pessano a Lodi 41,7 km, cena 7,30 €. Jak přemýšlíme, případně nadáváme, zda si koupit rakouskou známku za 8 Euro na 10 dnů. Tady se projedete dvakrát na chatu, nějakých 100 kilometrů tam a 100 km zpět a už vás to stojí totéž, co u nás celoroční známka. A připočtěte k tomu asi tak 1,60 Euro (= 41 Kč) za litr benzínu. A to musíte sjet z dálnice. Na dálnici je to o další 20 centů dražší. A sjetí z dálnice znamená mýtná brána, čekání, tahání karty nebo peněz, opětovné rozjíždění. A při zpětném vjezdu na dálnici zase brždění, vyzvednutí si lístku, prostě nepohoda.
Nejlepší je, když jsme si o tom povídali s místnímu jeden večer u vínka. Jejich reakce byla s úsměvem na tváři: „No jo, Italie“. Jakoby na to byli hrdí. Nebo třeba i ve smyslu, když se ti to nelíbí, tak sem nejezdi.
Jsme u čtvrtého ALE. Porovnání kvality života, které posuzuje nejen platy a ceny, ale i dostupnost zdravotní péče, bezpečnost, kvalitu veřejné dopravy, hygienické standardy a mnoho dalších věcí - viz zde - tak jsme již několik let před Itálií. Momentálně jsme na 22. místě z více jak 200 zemí na světě. Hlavně že furt nadáváme. Faktem je, že můj soused u moře, z Torina, cestou udělal něco s pneumatikou. Nerozuměl jsem přesně co. Ale i kdyby to byla totálně zničená guma a prasklý ráfek, tak u nás zajedete do servisu a máte na počkání hotovo. On tam 3 dny pořád něco řešil po telefonu a furt jsem slyšel jen slovo gommista.
Je to malicherné, až směšné. Ale (páté) už si tam nepřipadáte jak chudý příbuzný. U nás naprosto běžná Škoda Octavia je v Itálii asi v těch 20% nadprůměrně velkých vozidel. Drtivá většina aut je tam podstatně menších. Ale bohužel i na ta menší auta jsou tam projektována parkovací místa. Tak pracně manévrujete, nacouváváte, potíte se a nakonec stejně vyčuhujete.
A teď jsme u té pro mnohé nejzajímavější části - platy. Podíváte-li se na různé statistiky - třeba zde - zjistíte, že Italové berou v průměru více jak dvojnásobek proti nám. Když se bavíte s místními u stolu, řeknou vám, že průměrná mzda je asi 1000 Euro. A na jihu ještě níž. U nás je momentálně asi 1200 Euro. Ale beru spíše za slovo statistiky než ovíněné řeči v trattorii. Ale při porovnání cen (již zmíněný benzín, nebo mléko v supermarketu apod.) se ten rozdíl dost maže.
A jsme u posledního bodu - kvalita silnic. Vždy, když přijedeme domů a najedeme na první výmol, tak jen smutně konstatujeme - a jsme doma! Nojo, ale my přijíždíme vždy z Německa nebo Rakouska. V Itálii je tomu úplně jinak. Buď jedete po hodně těžce zaplacené dálnici, ale i ta má sice pěkný povrch, ale stále s vámi houpe. To u nás jsou opravdu rovnější. Nebo tu dálnici opustíte a pak se nestačíte divit. Neuvěřitelně zanedbané silnice. Všude rozpraskaný asfalt, jen výjimečně někde nový povrch. To množství opravených cest cestou na jih stále klesá. A když sjedete na opravdu místní lokálku, tak nejsou výjimkou kusy vytrhaného asfaltu, nebo betonu válející se na silnici. A je to k neuvěření, ale stav infrastruktury nám prý Italové již závidějí. Tak co, jsme zpovykaní, nebo ne?
Vrátím se k otázce na začátku - Kam kráčíš Itálie? Nevím. Ale vidím kam kráčíme my. Za těch několik desetiletí jsme se stali z paštikářů váženými turisty, český pas patří k několika nejsilnějším na světě v počtu zemí kam vás pustí bez víza, kvalitu života nám už může závidět nejen skoro celý svět, ale už i hodně zemí „staré západní Evropy“ a dalo by se pokračovat.
Věc, na kterou by mě koncem 80. let ani nenapadlo pomyslet. Otázka kde bych radši žil: v Itálii nebo v Česku? Odpověď tenkrát - Itálie je nedostupný sen. Odpověď dnes: Itálie je nádherná zem, s příjemnými lidmi, ale žít budu radši tady.
Tomáš Flaška
Někdo tady lže
Prezident Pavel svolal schůzku opozice a koalice ohledně důchodové reformy. Záslužný čin. Nepamatuji, že by některý z jeho dvou předchůdců zkusil něco podobného. A o tom má prezidentská funkce být.
Tomáš Flaška
Tak si ty ruské volby shrňme
A řekněme si, co to vypovídá o nás. Stačí se podívat na různé reakce. A řeknu to takto – nestačíte se divit.
Tomáš Flaška
My, nebozí manipulovaní Češi, jsme se nějak vymkli kontrole
Je nám těmi správnými vlasteneckými silami vštěpováno, že se pořád před někým hrbíme a že to není nutné. Sklapli jsme podpatky v roce 1939 před Němci a pak v roce 1968 před Rusy.
Tomáš Flaška
Výbuch demokratické sopky a výron té správné východní demokracie
Reakce na článek Jiřího Jurčáka. Opraveny i pravopisné chyby. Ale to se u flastenců stává, to musíme omluvit.
Tomáš Flaška
Jednou StBák, pořád StBák, viďte pane předsedo?
Andreje Babiše zřejmě velmi naštval ministr zahraničí Jan Lipavský, který ho označil za bezpečnostní riziko pro Českou republiku. A už to jelo.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 1313
- Celková karma 33,75
- Průměrná čtenost 2995x