Na ministerstvu korupce a na ministerstvu okrádání se úředníci připravují k vyhlášení tendru na dovoz ropných derivátů. Favoritem je firma Kinžál GmBh, kterou založil islámský stát v Německu.
Hraje se o hodně. Nafta v hodnotě více jak 1 mld. Kč je uskladněna v Kraillingu v Bavorsku. Doposud tento majetek blokoval insolvenční správce Helmuth, který řeší zkrachovalou společnost Viktoriagruppe (zřejmě sesterská firma českého holdingu Czeko- nostra trading a.s.). V podmínkách zadání je termín přesunu nafty do 30.4.2016. Tento termín zadal konkurzní správce v Germánii, podle osvědčeného zákona Untrmensch Legal act. č.1938. Jelikož se v místě skladování rozbila vlaková vlečka (se kterou se plánovalo v době 6-8 měsíců převážet naftu do Česka), tak naše orgány hledají odborníky na rychlý transport. Největší šanci má tak právě firma Kinžál GmBh, která sídlí v Serfurtu nad Mohanem. Její odborníci se osvědčili při převozu miliónu tun ropy ze Sýrie do Turecka. Bez toho, aniž by tam byla vytvořena nějaká rozsáhlá dopravní infrastruktura, dovedli zorganizovat přesun v kolonách cisteren. Alespoň do doby než jim to rozmlátili Rusové. Ministerstvo již navštívili zástupci uvedené firmy v čele s Abú šach Munanějem, a doručili svoji nabídku podloženou argumentací ve spise C-4 SA-58. Ministerstva si slibují rychlé vyřízení situace, protože uvedená firma má dostatek manuálních pracovníků v celé EU a především v Německu, kde se jí podařilo vybudovat mnoho poboček.
Mluvčí ministerstev Adolf Pazdrát (jinak známý jako Pasáček) prohlásil, že za rozhodnutí o umístění strategických rezerv mimo ČR, nenese nikdo z vládních politiků odpovědnost. Prostě to tak vyšlo, prohlásil Pazdrát. Volba padla na Německo, které je našim blízkým vlastníkem. Přímo prohlásil „Máte to jedno, kdybychom to umístili u nás, tak to bude stejně v německém majetku. Takhle jsme alespoň věděli, že to neukradne někdo jiný“. Dále prohlásil, že nikdo nechtěl spekulovat s cenou nafty, a že ve světě je běžné, že si některé státy ukládají svoje strategické zásoby u svých skladníků v zahraničí. Stejně jsme skladovali zásoby uranu před rokem 1989 pro jaderný program Varšavské smlouvy, a stejně je tomu tak, když si USA skladuje ropu na blízkém východě či Venezuele. Tento trend je osvědčeným logistickým prvkem, který se v poslední době rozšiřuje i do Evropy, kdy si některé státy skladují majetek, suroviny a lidi v bývalých státech východního bloku. Tento trend zachytila i ekonomika Číny, která to realizuje v Africe. Pazdrát se rovněž vyjádřil k politické situaci, kdy kritizoval i Rusko, že se snaží některé zásoby ropy ovládnout na úkor svobodných demokracií. Na druhé straně vyzdvihl význam přesunu pracovních sil z tohoto regionu do EU, které tak umožní výrazně snížit náklady firmy Kinžál GmBh a zvýšit provize českých zprostředkovatelů.
Doposud nevyjasněná otázka vlastnictví nafty zůstává stále otevřená. Insolvenční správce firmy Viktoriagruppe si vyhradil právo na soudní rozhodnutí o majetku nafty. Pazdrát řekl, že z hlediska přepravy to nečiní problém, protože firma Kinžál GmBh se zaručila, že je ochotna za přiměřenou odměnu odvézt naftu zpět do Bavorska. K tomu se vyjádřil i znalec z oboru chemie Hubert Benzen, že je to správné, protože nafta převezená do Česka by stejně nevydržela kvalitní další rok. Následný transport zpět do Německa by tak musel dodržet kvalitu a poslali bychom naftu čerstvou. Tím by naši přátelé v Německu měli zajištěnou kvalitu i na další dva až tři roky.
Na setkání vlády částečně uspěl ministr obrany, který nabídl letecké krytí přepravy nafty pro kolony kamionů, které zrekvíruje firma Kinžál GmBh v Česku. Bylo to proto, že ostatní ministři vojenské strategii nerozumí a svobodník Stropnický je zde považován za odborníka. Neuspěl ovšem s druhým návrhem, kdy navrhoval, že otevře sklady NZ (nedotknutelné zásoby), a povolá občany nad 15 let k záchraně našeho bohatství. Každý občan pojede do Německa vyzvednout část nafty. Na hranicích naše armáda vydá z NZ všechny kanystry, hrnce a naběračky, které po naplnění a přivezení zpět do ČR armáda vyprázdní. Odhadoval délku této akce na necelý týden. K tomu velmi odborně argumentoval ministr ekologie Jeroným Zelí a návrh byl po krátké diskuzi smeten ze stolu jako příliš velikášský.
