Vděčnost za současný 'Hlas lidu" Až teprve nedávno jsem si uvědomil, že vlastně mít možnost se vyjádřit, nebo svobodně napsat cokoliv, je naše lidská touha od věků. Vzpomínám, jak jsme si ztěžovali...
K čemu nám jsou dobré sociální sítě? My starší věkem si vzpomínáme na devadesátá léta minulého století, když na televizi Nova byl uveden pořad "VOX POPULI". Na veřejných místech bylo nainstalováno několik budek, ve kterých se na kameru mohli lidé vyjadřovat k různým problémům, vlastně k čemukoli. Někteří to uvítali, jiní si dělali na kameru srandičky a při tom byli rádi, že se mohou zviditelnit před kamerou. Cítili ještě stále svěží vánek svobody, nedávno nabyté. Bylo to zajímavé, ale asi jsme tomu nepřikládali větší váhu. Hlas lidu před kamerou zanikl. Nově zazněl až s rozmachem internetu.Až teprve nedávno jsem si uvědomil, že vlastně mít možnost se vyjádřit, nebo svobodně napsat cokoliv, je naše lidská touha od věků. Vzpomínám, jak jsme si ztěžovali v době totality, že nemůžeme cestovat, vyznávat svoji víru veřejně, studovat a projevovat své názory svobodně. Můžeme, díky Bohu i demokratické společnosti, ve které žijeme, a které si vážíme. Tak mně to napadlo, že naše doba je téměř stejná jako ve starověkém Řecku. Dějiny se vracejí a i ta naše kultura je někde hluboko v nás ukrytá po naších předcích. Občas se to v nás probudí, aniž si to uvědomíme.
Ve starověkých Athénách i v jiných městech existovaly "Agory", (řecky ?????, u Homéra lidové shromáždění). Bylo to shromaždiště svobodných občanů, uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život. Tam se konaly veřejné bohoslužby, vojenská cvičení, vyhlašovala se rozhodnutí panovníka nebo rady. Později se kolem agory stavěly důležité veřejné budovy jako městská rada , chrámy a v bohatých městech lázně, honosná sloupořadí, která poskytovala stín a chránila proti dešti. Svobodný občan byl ten, který mohl většinu času trávit na (politické) agoře a věnoval se tak záležitostem obce. Aristotelés v Politice zastává názor, že veřejná (politická) agora jako shromaždiště občanů musí být oddělena od tržiště, kde se obchoduje. V Athénách na agoře působili úředníci zvaní agoránomové, kteří dohlíželi, aby zboží na tržišti bylo čisté a neporušené. Ve starší době také dbali o dodržování stanovených měr a vah a provinilcům ukládali pokuty.
Lze říci, že naše doba je unikátní, jedinečná i velmi komplikovaná. Jsme jako v dávnověku, mnohé věci se opakují. Dalo by se říci, že dnešní sociální sítě se podobají tehdejším řeckým "Agorám". Jakémusi shromaždišti svobodných občanů, kde se odehrává veřejný život a neustále zaznívá "VOX POPULI."Občan může hodně času trávit na současných "agorách" (Blogy, FB, YOU TUBE..). Stále více můžeme řešit dokonce politické záležitostí, osobní, náboženské, i křesťanské otázky. Dokonce můžeme obhajovat spravedlivé věci a upozorňovat na nešvary. Bránit slabé, pronásledované a pozvednout svůj hlas pro lidská práva. Jako to sloupořadí v Aténách chránilo proti nepřízní počasí a poskytovalo stín. Ať potřební lidé nalézají i na "Agoře" našich FB přátel stín a odpočinek pro své duše. To srovnání našich sociálních sítí a starořeckých "sítí" se mi zdá docela milé, možná i trochu legrační. Co si o tom myslíte?Před několika léty jsem se bránil založit svůj profil na FB. Nyní se mně zdá, že nevyužít pro dobré cíle možnosti, o kterých se generacím před námi nemohlo ani zdát, by byla veliká škoda. Važme si vymožeností naší doby, využijme je pro dobro jiných, ke vzdělání, taky ke vzájemnému potěšení a sdílení. Buďme jako staří Řekové, kteří dohlíželi již tehdy na demokratické principy, ale i na to, aby diskuse, rozhovory probíhaly férově, na určité úrovní, bez urážek a vzájemného zraňování, prostě čistě a pravdivě. Jen tak náš "ztracený" čas na sociálních sítích bude nakonec nalezen a zúročen.Naše křesťany, kteří stále váhají, zda je dobré občas přebývat na současných "agorách" bych rád upokojil, že apoštol Pavel tam taky rád býval. Na fotografiích je "Aeropág", který přímo navazuje na athénskou "agoru". Tam Pavel s velikou láskou, ale i rozhodností zvěstoval dobrou zprávu o Kristu, diskutoval o životě i smrti. Nechme se, prosím, inspirovat. Pojďme tedy a využijme skvělý čas, nám darovaný k dobru, vzdělání a záchraně člověka..
