V nedělních "Otázkách Václava Moravce" jsem zaslechl šokující informaci. Ministr zdravotnictví, na dotaz, zda lze počítat s možností výměny respirátorů na roušky, souhlasil.
Řekl toto: "Připouštím to, protože se podle zahraničních zdrojů ukazuje, že rozdíl je nepatrný, asi 7 procent.
Vzpomínáte si, před několika měsíci ten humbuk a nekonečné rozhovory odborníků a ministrů, kteří se postupně vyjadřovali, jak je nezbytné nosit respirátory, jelikož rozdíl je velký a rouška chrání jen jednu osobu, na rozdíl od ochrany respirátorem, který chrání oboustranně. Již tehdy se zdálo, že za výměnou a filozofií respirátorů není jen zdravotní příčina, ale zároveň i finanční zájmy výrobních firem. Co se stalo, že najednou je zde opět změna názorů, rozdíl již údajně není tak veliký.
Po delším uklidnění, díky tomu, že křivka nakažených klesá stále dolů a mnohé věci jsou uvolňovány, tak se vše upokojuje. Možná to je jen detail, ale ten názor ministra dnes potvrzuje znovu, že jde stále o věci nejen zdravotního rázu a znova prohlubuje nedůvěru vůči vládě i ministrovi zdravotnictví. Bylo taky řečeno, že se lidé nechtějí očkovat. Jak budou důvěřovat, že to je opravdu dobré, když se znova nedrží slovo a vyjádření jsou protichůdná?
Po celou dobu pandemie, až dodnes jsem nosil roušku v uzavřených prostorách, jinak bych samozřejmě nekoupil a nikam nejel. A zdá, že jsme si opravdu zvykli a naše nasazování a sundávání roušek je jaksi automatické. Tím více jsem znepokojen jednáním kompetenčních osob. Například v sobotu ve 22 hod na hlavním nádraží v Praze, při cestě Regio - Jetem do Havířova. Vlak byl asi 20 minut opožděn, ve vestibulu stovky lidí, kteří trpělivě čekali na informaci o nástupišti. Člověk mající zdravý rozum pochopí, že roušky v tomto tropickém počasí na ústech a nosu 5 - 6 hodin nechrání, ale způsobuje ještě větší pocení všech, nedostatek kyslíku, špatné dýchání, zvláště u seniorů, nebo jinak nemocných lidí. I na to si člověk zvykne časem. Když se pak posadíte do sedadla a jen částečně si potřebujete uvolnit nos a nadechnout se, tak vás najednou až zamrazí v tom vedru drsný pohled chlapů z ochranky, která pak na každé stanici prochází vlakem, kontroluje přikrytí úst a nosu a probouzí strach u cestujících, kteří se potřebují občas normálně nadechnout. Jediné východisko máte, popíjíte - li neustále a samozřejmě respirátor je možné sundat. Věřím tomu, že v tom vlaku již bylo mnoho osob po očkování. Jaký je rozdíl, že jste očkován a testován a přesto sedíte několik hodin a dýcháte svůj vlastní pot a další věci v tom největším vedru bez klimatizace?
Čekal jsem, že zazní nějaká naděje do budoucích letních měsíců ohledně ukončení nošení ochrany úst a nosu. Myslím, že každý čeká, včetně těch, kteří pracují v uzavřených prostorách, na náznak, kdy se něco v této věci změní. Nezaslechl jsem o tom ani slovíčko. Pokud jsem to přeslechl, tak mi prosím napište do komentářů. Říká se, že: " když si člověk zvykne, dokáže i viset." Budeme i nadále další měsíce automaticky sahat do kapsy pro roušku, stejně jako pro platební kartu? Čeká vláda až čísla budou na nule, až bude národ vyčištěn od všech virů? Nebo zaslechneme alespoň náznak změny, slovo naděje?
Jinak jsem moc rád za návrat k normálností, ale nebyl bych rád, abychom zůstali tak nějak viset, a zvykli si....
