Slyšel jsem, že se KSČM po roce 1989 distancovala od hrůz totalitního komunistického režimu. Všiml jsem si, že p. JUDr. Stanislav Grospič poslal velvyslanci Kuby vzpomínku na Fidela Castra ke čtvrtému výročí jeho smrti.
Po prvním nahlédnutí jsem nevěřil vlastním očím. Zdálo se mi, že to musí být "fake news", nebo hodně staré datum. Vůbec ne. Datum je z 27. 11. 2020. Myslel jsem, že je to jen matná vzpomínka na jejich dávnou „serenádu“. Vůbec ne. P. Grospič to, co napsal, myslí vážně. A právě to mne vyděsilo.
Dovolím si zacitovat jen pár vět z dopisu:
„Vážený soudruhu velvyslanče, dovolte mi, abych vyjádřil svou účast na připomínce 4. výročí odchodu historického vůdce kubánské revoluce Fidela Castra Ruz. Ve Fidelovi odešla vynikající osobnost komunistického a dělnického hnutí, Hnutí nezúčastněných zemí, odešel symbol antiimperialistického boje i symbol internacionalismu, který vyjadřoval činy. Stamiliony lidí na této planetě jej právem nosí v srdci.
Fidel, působil pro vysvobození lidstva z jeho okovů. Vymýtil vykořisťování, rasismus i negramotnost na Kubě a nabídl pomoc všem, kteří se v nelehkých podmínkách snažili o lepší život svých národů kdekoli na světě. Stal se symbolem opravdového humanismu a zosobněním boje za lidská práva“.
(Zdroj: Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska)
V této souvislostí se musí v normálních lidech, kteří mají v sobě cit pro spravedlnost, pravdu, soudnost a mají rádi svůj národ, vynořit několik otázek:
Které stamiliony lidí na světě asi nosí v srdcích Fidela Castra? Ti, kteří po celá léta úpěli pod jeho terorem a jeho kumpánů? Nebo ti, kteří dnes jsou stále ve vězení, bez základních lidských práv, museli utíkat do zahraničí, mají rozbité rodiny a společnost? Které z těchto lidí má asi p. Grospič na mysli? Kterými dobrými činy vyjadřoval svůj boj proti imperialismu?
Nemají to členové KSČM docela složité, když svojí aktivní účasti jako členové sněmovny a poslanci EU podporují národy, které usilují o lidská práva a humanistické principy, právě proti kterým komunisté na Kubě bojovali, zabíjeli, věznili své občany? Podle p. Grospiče, zřejmě i pro další komunisty právě Castro byl zosobněním humanismu a lidských práv? Není to úplná schizofrenie této ideologie a poslanců KSČM? Jak to mohou skloubit dohromady? Jak v tom mohou žít? To je přece výsměch politické scéně v naší zemi i těm, kteří před námi bojovali za svobodu a demokracii. Znova se potvrzuje, jako již mnohokrát, že tato ideologie a jí podobné mají „tuhý kořínek“ a stálé DNA. Nejsou schopni změnit své myšlení vůči její zvrácenosti, hrůze a budou jen tiše doufat, že jejich čas ještě nastane. Podobná vyjádření jsem z jejich proslovů několikrát zaslechl. Chraň nás prosím Pán Bůh od tohoto pokrytectví a snahy po nové destabilizaci společnosti.
Z druhé strany je potřeba přiznat, že naše demokracie je opravdu „široce rozkročena“, když dokonce z vedení Parlamentu, nepřímo z vlády, jsou tak silně slyšet rozhodující hlasy ideologických přátel s. Fidela Castra a jemu podobných. Je zřejmé, že právě pro tuto úžasnou svobodu a demokratický systém tito lidé své postavení zneužívají. Své ideologické názory vyjadřují bez skrupulí, pošlapávají zásady, na kterých je postaven stále náš společenský systém. Pokud by p. Grospič byl jen obyčejný občan, ať si píše, co je mu libo. Ale není, je politikem demokratické země a reprezentuje nás. Tak to jedno není.
Je naše demokracie zcela bezbřehá? Je to tak v pořádku? Asi ano. Díky tomu mohu vyjádřit svůj názor, nesouhlas, kritiku. Moc si toho vážím, že již 31 let to mohu takto činit, navzdory všemu. Když nám vládli ti, o kterých nyní je řeč, tak to jsme si užili "humanity" a práv až, až. Jsem přesvědčen, že si budeme i nadále užívat lidských práv a svobod v Evropě i když „šílené stíny minulosti“ nás možná budou ještě strašit nějakou dobu.
