Křesťané jsou v současné době nejvíc pronásledovanou náboženskou skupinou na světě. V článku uvádím jen velmi úzkou výseč tvrdých zkušeností, s kterými se věřící v Krista potýkají v Nigérii a v Kamerunu
Vrátil jsem se ze čtyřdenní mezinárodní konference ve Warszavě. Název "ZOOM" 2019. Dovolím si s Vámi sdílet několik informací a podnětů:
Na konferenci a na seminářích přednášeli a sdíleli své zkušenosti křesťané, kteří léta působí na "misijních polích" v různých zemích světa.
Skupina Poláků spolupracuje s mezinárodním týmem ("Hlas pronásledovaných křesťanů"). Současná Nigérie a Kamerun jsou smáčeny krví tisíců křesťanů, skrze radikální teroristickou organizací "Boko Haram" a jinými bojůvky. Teroristé velmi často vypalují vesnice, rabují majetek a střílejí po shromážděných věřících na bohoslužbách. Někdy se to děje před zraky policie, nebo vojáků, kteří podle názorů místních, jsou spolčeni s vrahy (především v Nigérii). Jen v roce 2018 bylo podle statistik zavražděno 3 700 vyznávajících Krista. Své domovy bylo přinuceno opustit asi 2, 4 miliónů osob. Tyto země jsou naplněny především vdovami a sirotky. Rodiny bez materiální pomoci, kterým bylo ukradeno vše, bez otců rodin, potřebují materiální, duchovní a psychickou podporu. Díky lidem ze západu, především křesťanským a nevládním organizacím, je možné jen částečně zmírnit utrpení v některých postižených oblastech, obnovit zdroje, postavit přístřeší, nebo školu. I když tento teror se týká především křesťanů, dochází k pronásledování i muslimů, kteří nejsou dostatečně věrni svému vyznání, dle hodnocení BH. Na konferenci jsme shlédli dokumentární filmy z likvidace jedné bohoslužby třemi ozbrojenými muži se samopaly. V kostelíku na vesnici zahynulo 8 lidí včetně děti. Přednášející byl členem týmu, který na tomto území pobývá velmi často a je v úzkém kontaktu s trpícími a pomáhá jim v rámci možností. Sám je v neustálém ohrožení a napětí. Jeho "srdcervoucí" příběhy se zdají neuvěřitelné pro nás, kteří žijeme v tak radikálně odlišné částí světa, v bezpečí, pokoji a blahobytu.
Další země, ve kterých jsou křesťané ohroženi, jsou jim upírána práva, jsou zatýkáni, je jim zabavován majetek, jsou ostrakizováni, mučeni, vězněni a zabíjení - Írán, Čína, Severní Korea, Pakistán, Barma, Jemen, Keňa, Bangladéš...(Glos prześladowanych chrześcijan, 2018, nr. 3 a 4)
https://www.gpch.pl/
- Žena z Polska pracuje s týmem již 8 let v Etiopii. Žije tam několik desítek národů a národnosti. Mnohé z nich nemají vlastní jazyk v písemné formě. Tito lidé (překladatelský tým) vytvářejí gramatiku a písmo (alfabetizace) pro 3 z těchto jazykových skupin. Začínají slabikářem a pokračováním tohoto úsilí je i překlad Nového zákona, nebo celé Bible do místních jazyků, (např.: "Wycklifova misie"....)
https://bsm.org.pl/projekty/- Další člen týmu cestuje pár krát do roka do romských osad v okolí slovenského Sabinova. Situace tamějších Romů je "nehodná" EU. Naprostá bída, hlad, nedostatek jiných základních potřeb, hygieny, a touha po proměně života. Humanitární pomoc, obnova školských a bohoslužebných místnosti, jak i slova naděje a pokoje, postupnými krůčky dokáží měnit ovzduší i nitro těchto lidí.
- Další humanitární i misijní pracovníci sdíleli své zkušenosti
z řeckého ostrova Lesbos ze své služby v utečeneckých táborech ("Služba lásky v krizových situacích").
- Během dvou dnů zazněly zkušenosti ze čtrnácti oblasti služby v různých národech (pomoc budoucím a traumatizovaným matkám, péče nad stovkami sirotků v Keni, překlady Bible do mnoha jazykových a etnických skupin, poradenství lidem závislým na pornografii, Kurzy "Alfa" pro manželské páry, pro vězně a mládež....
Teda, co se mi po konferenci honí hlavou?
- "Evangelikální" církve v Polsku slouží mnohým potřebným lidem v různých částech světa. Zasahuje nejen křesťany, ale svojí službou a láskou obsáhne a někdy i zasáhne jejich blízké, přátelé i nepřátelé.
- Ti pracující v nejnebezpečnějších oblastech, ohroženi na životě, jsou naplněni soucitem k trpícím a vyzařují radost a pokoj. Jsem přesvědčen, že jejich prožívání a zkušenosti jsou autentické, praktické a mají moc inspirovat a dotýkat se posluchačů.
- Uvědomil jsem si, že je docela málo vyjádřit své pocity, třeba i slzami lítosti na konferenci. Mnohem efektivnější je modlitba, přemýšlení, plánování a alespoň jeden konkrétní "krůček" směrem k těm volajícím o pomoc a podpora pracovníků v terénu.
- Přemýšlím, jak velmi často naše církev, i já sám někdy, řešíme malichernosti, druhořadé záležitosti, zatímco ta druhá strana Kristovy církve na východní a jižní části naší země bojuje o holý život svých rodin a o to, aby mohla vytrvat v utrpení a dojít cíle.
- Myslím, že pro nás to je hodné "pokání". A zároveň pravé pokání před Bohem je spojeno s "činnou" láskou pro naše bližní.
- Toužím po tom, abych na stará léta dokázal ještě více vidět potřeby nejen vlastní společnosti, ale abych ještě občas dohlédl i dál do světa a měl srdce naplněné hojností a vděčností.
- Jsem vděčný za konferenci, za duchovní odpočinutí a radost, že evangelium o Boží lásce a Kristově jménu je dnes zvěstováno téměř všem národům a proměňuje životy těch, kteří věří....
