Dnešní článek je pokračováním včerejší úvahy na téma, co by se stalo, pokud by p. Babiš byl prezidentem. Potvrzuje to mé mínění, že poslanci naší opozice, nejsou schopni pravdivě se vyjádřit k působení jejich šéfů.
V neděli v noci jsem napsal článek: "Babiš prezidentem". Vyjádřil jsem v něm údiv nad tím, jak poslanci ANO se drží svého šéfa "zuby nehty". Jsou loajální vůči němu, navzdory čehokoliv, co on řekne, udělá, jak reaguje.Včera na ČT 24 v Událostech - komentářích to bylo znovu potvrzeno. Dva důležití lidé: p. Radek Vondráček a Radim Fiala - místopředseda za SPD seděli na "křeslech obhájců svých "Gurů.", jak to je již standardem. Otázka byla nasnadě: "Jak hodnotí jednání a excesy svých předsedů v PS?" Samozřejmě se vykrucovali, ale nakonec jejich šéfové dopadli opět docela dobře. "P. Babiš je často napadán, tak se brání útokům ze všech stran. Má na to právo. Zvláště, když se jedná o jeho rodinu", řekl Vondráček. Nezdá se mi, že někdo v těchto dnech útočil na jeho rodinu. "I p. Okamura to taky nemá lehké, tak volí takové radikálnější prostředky , aby se ubránil", tvrdil Fiala. "Měli na to právo, aby takto vyjádřili své emoce" Samozřejmě použili další ospravedlňující argumenty. Zabrouzdali trochu do historie. Jako příklad vzpomínali p. Churchilla, který se údajně v anglickém parlamentu taky nechal občas unést. On měl na to plné právo, vyjádřit své emoce. Rozdíl, na který zapomněli je v tom, že tento premiér vládl v době, když Londýn hořel pod náporem nacistických letadel. Proč neuvedli některé vůdce v jiných zemích, kteří opravdu jsou schopni ustát příkoří, s přehledem dokážou smiřovat, nehádají se a neobhajují sebe, ale jiné? Šéfové parlamentní opozice nebrání národ před válkou, často brání své zájmy a přesto se vztekají, osočují své oponenty. Oba pánové znova potvrdili něco jako "indoktrinací" myšlení ve věci loajality a obrany svých oblíbenců, navzdory všemu. Vzpomněl jsem si na to, když před několika měsíci stáli u řečnického pultíku, kolem Babiše s výkřiky že ho budou bránit za každou cenu. Jako malé děti na svém písečku. Oni by možná za něho i zemřeli. Ano oni musí bránit svého šéfa, aby mu jiní neubližovali, budou ho adorovat. Když v době míru a prosperity národa p. Babiš se cítí ohrožen a jeho "ovce" ho musí za každou cenu bránit, co by nastalo v případě, že bychom jako národ byli opravdu ohroženi zvenčí. Jak by nás ochránil, když sám potřebuje ochranu a zastání před oponenty. Když neudrží na uzdě své emoce neustále. Stále více se potvrzuje, že tito pánové nemají na to být státníky, kteří brání národ, dodávají odvahu a naději a vzbuzují v lidech pozitivní emoce, porozumění a jsou pro občany příkladem. Škoda.
