Článek je zaměřen pro úzký okruh čtenářů. Řeší otázku, zda je možné odejít ze sekty, konkrétně z organizace Svědků Jehovových? Někteří členové odcházejí, ale platí za to vysokou cenu.
V posledním období jsem navštívil dvě konference pro bývalé, nebo odcházející Svědky Jehovovy. Jedna z nich se konala blízko Katowic a druhá tuto neděli v Bydgoszczy, v severním Polsku. Zůstalo mi v srdci několik osobních zkušenosti ze života některých, ještě nedávno SJ.
Muž, který má 68 let, byl v organizaci od svého narození. Sloužil věrně na mnoha různých pozicích i se svojí rodinou. Před půl rokem odešel, byl vyloučen, protože začal studovat Písmo tak, že oslovovalo jeho nitro, toužil poznávat Ježíše Krista a modlit se k němu. To není v organizaci dovoleno a setká se vždy s odsouzením od vlastní rodiny i od přátel. Jeho děti se s ním a jeho manželkou přestaly stýkat a zákaz kontaktů platí i pro jejich děti. Dovedete si představit, když ti, které milujete vás považují za nehodné pozdravu a za smetí? Někdy i za něco horšího. Z vyprávění mnoha bývalých Svědků jsem pochopil, že toto je nejpodlejší strategie "Věrného a odvážného otroka" - rozbít, zničit vztahy mezi lidmi, kteří začnou mít jiný názor, než ten "jediný" dovolený.
Mladý člověk, který najednou pochopil, že Ježíš je hoden jeho díků, oslavy a proseb. Když poprvé oslovil v modlitbě Krista, tak v další větě se omlouval Jehovovi za to, že se modlí ke Kristu. Pokračoval v tom znovu a znovu, a když skončil, tak zjistil, že se v jeho nitru něco zlomilo. Vstal, jako nový člověk, nově narozen, smířen s Bohem a plný radosti.
Jiný mladý muž bydlí v autě, bez práce, protože jeho rodiče ho vyhodili z domu. Stal se odpadlíkem - začal číst především Písmo a prožil "otevření očí" na osobu Ježíše Krista. Zatím má ještě v hlavě zmatek, hledá duchovní rovnováhu.
Moc zajímavé, někdy až drsné jsou rozhovory s těmi, kteří jsou věrní organizaci a stále stojí u stojánků.
Sympatická mladá žena w Bydgoszczy mi pověděla, že mám pravdu v tom, že jejich předkové do roku 1935 chválili, oslavovali Ježíše Krista a modlili se k němu. Najednou přišlo "nové světlo" a jejich 2. prezident organizace Rutheford všem Svědkům zakázal modlitby ke Kristu. Narušení tohoto zákazu se dodnes rovná vyloučení a znamená stát se odpadlíkem. Zároveň přibližně v tomto roku jim řekl, že od nynějška již nikdo nepůjde do nebe. Jen vyvolená část 144 000 budou s Kristem v nebi. Většina SJ zůstane na zemi, pokud splní některá jejich kritéria a obstojí v Armagedonu.
Ježíš jedné náboženské skupině vůdců kdysi řekl, že "Zabraňujete vejít do Božího království jiným a sami do něho nevcházíte" (Mat, 23) Zdá se,že Ježíš vyslovil toto varování nejen Farizeům té doby, ale myslel i na ty nynější vůdce, kteří vedou tvrdou rukou, soudí, varují, ovládají téměř 8 miliónů SJ po celém světě.Myslím, že bych po mnoha rozhovorech se SJ dokázal napsat knihu, o jejich drsných, dobrodružných příbězích. Některé jsou opravdu k pláči. Vzbuzují lítost a zároveň úctu vůči těm, kteří měli odvahu se ozvat, poslechnou Písmo i vlastní svědomí, a v moci Božího Ducha přijít ke Kristu. Navzdory tvrdým důsledkům ze strany organizace, jsou z nich šťastní lidé, někdy ještě stále zlomení, ale hledající, učící se milovat a následovat svého Pána.
Mnozí z nich se dostali do spárů této organizace, protože upřímně hledali pravdu, ale nebyl nikdo, kdo by jim řekl o Kristově lásce a odpuštění. Jen SJ. Ti jsou připraveni vždy a najdou hledající a ztrápené ovečky.Možná, že nastal čas, abychom my křesťané změnili náš vztah ke Svědkům na ulicích, nebo přicházejícím do našich bytů. Mnozí z nich jsou skvělí lidé. Stali se však oběťmi. Nepohrdejme nimi. Nabídněme jim rozhovor, třeba i přátelství. Nemusíme hned hovořit o Bibli, ale o životě, o Boží lásce. Možná Vás to chytne za srdce a pochopíte zcela jiný rozměr pomoci. Opravdu někteří z nich touží po Kristu, po odpuštění a pokoji. Mnozí tyto nádherné a věčné hodnoty nalézají. Co se zdá lidským očím nemožné, pro Boha je možné.Nebojte se, rozhovory s nimi nejsou ztraceným časem. Vlastně žádný rozhovor, jenž je veden se zájmem, lítostí, nebo láskou není ztrátou času, ale je vzácný a dokonce i zachraňující život.Jsem moc rád za lidi, které potkávám na své cestě životem. ale nejen SJ. Naplňuje mně to radostí, obohacuje a ujišťuje, že stojí za to žít....
