Kdykoli vidím v hlavních zprávách naléhavé články o alarmujícím stavu nezaměstnanosti v naší republice, říkám si, kdy už konečně si kompetentní specialisté na zaměstannost uvědomí skutečnost, že takhle to u nás s mírou nezaměstnanosti bude do té doby, dokud někdo před důchodce nepostaví jednoznačné dilema: "Pracuj, nebo užívej starobního důchodu. Vyber si jedno z toho."
To je podle mne aktuální problém zaměstnanosti v ČR. Chápu, že je to pouhý laický pohled běžného občana.
Mladí jsou v evidenci ÚP a staří se drží svých teplých míst, i když již nejsou plně výkonní.
Pracovala jsem jako specialista aktivní politiky zaměstnanosti ještě v době OP RLZ, tedy v době obtížné, neb správné postupy čerpání z ESF v těchto začátcích ještě neznali ani experti na MPSV; na naše telefonické dotazy nám odpovídali šeptem a s dovětkem "...ale mailem Vám to nepošlu, nezlobte se...". Byly to krušné časy a uvádím to jen pro doložení, že jsem v sekci zaměstnanosti pracovala a že tuto oblast dlouhodobě sleduji. Byla jsem též coby úředník úřadu práce velkým bojovníkem proti tzv. nekolidujícímu zaměstnání, šikovnému to deštníku pro schování nelegální práce; strašně mě to nekolidující zaměstnání tehdy čílilo - podnikatelé dávali nezaměstnaným vybrat - "ber, nebo nech bejt."; v důsledku tak paní pracovala celý den, ale papírově jen za 4000 (zbytek - jakési přilepšení - jí pan podnikatel doplatil na ruku. O důsledcích daňových ztrát Vás nemusím poučovat; také si tak paní pod tlakem zadělávala na menší nemocenskou a nižší důchod a též se nedobrovolně stávala podvodnicí, když nechtěla zůstat nezaměstnanou).
I tehdy jsem psala členovi vlády :) (bylo to, myslím, v roce 2010, po volbách, a adresovala jsem to myslím, přímo panu Nečasovi, ale už si tím bohužel nejsem jista, měla jsem tehdy hodně hektický rok a pamatuju si spíše ty osobní věci)...jsem už takový grafoman, promiňte.
Chci jen upozornit na situaci, že na všech úřadech (alespoň ve středních a menších městech) pracuje velký počet důchodců. Jmenuji speciálně úřady zejména proto, že ty odměňují pracovníky dle platných platových tabulek - tedy když už se "dostárnete" k zajímavým číslům, prostě dobrovolně z té teplé kanceláře neodejdete; do té práce vždy nějak dojdete a práce sama není fyzicky náročná, dá se to zvládnout i v pokročilém věku. Horší už je to s duševní náročností - mnozí starší úředníci nezvládají postupy v počítačových programech (například v programech, v nichž pracuje spisová služba, a bez toho se dnešní úředník neobejde) a zneužívají svého věku (vždyť už brzy půjdu do důchodu, to už se učit nebudu) a dlouhé roky ("brzy" se stále posunuje v čase) tak dělají část jejich práce jejich třicetiletí, čtyřicetiletí kolegové, těšící se, že se třeba v padesáti dočkají postupu, až jejich skorosedmdesátiletý kolega přecijen do té penze skutečně odejde . A čerstvě dostudované mládí nám tvrdne v evidenci úřadu práce a neosvojí si tak včas pracovní návyky, nýbrž si záhy osvojí způsoby, jak si přivydělat načerno.
Jestli jste dočetla až sem, pak děkuji.
S úctou a s vírou v lepší časy, navzdory povolební depresi
Věra Firichová, Blatná, 8.2.2013.
"V Praze dne 15. února 2013
Vážená paní Firichová,
k Vašemu názoru na zaměstnávání starobních důchodců, které považujete za nemorální v době, kdy jsou nezaměstnaní statisíce lidí, Vám sděluji následující.
Řešení situace zaměstnávání „staří versus mladí“ v zásadě není problémem v době hospodářské prosperity, kdy je dostatek pracovních míst, v době krize se často setkáváme s obdobnými názory, jako je Váš. Určitě je v rámci resortu zaměstnán určitý podíl starobních důchodců, kteří zároveň pobírají důchod. Přesný počet není znám. Není ale řešení tyto zaměstnance propustit a místo nich nabrat mladé pracovníky. Jak ministerstvo, tak jeho podřízené organizace, zajišťují řadu kvalifikovaných činností, jejichž zajišťování často vyžaduje i určitou životní zkušenost, ale i pečlivost, dochvilnost, spolehlivost, které mladým lidem často chybí.
Tržní ekonomika je charakteristická svými rozdílnými cykly, které mají výrazný vliv na zaměstnanost. Zároveň je česká ekonomika v posledních letech negativně ovlivněna demografickým vývojem, jehož vliv opětovně zesílí po odeznění krize. Právě proto byla přijata řada opatření na prodloužení pracovní kariéry starších osob, včetně souběhu pobírání starobního důchodu a pracovního příjmu. Pracující důchodce není zbaven plateb do sociálního a zdravotního systému a též platí daň z příjmu, není tedy v tomto smyslu zvýhodněn před mladou osobou. Od počátku letošního roku bylo zrušeno i daňové zvýhodnění tzv. odečitatelná položka z daňového základu.
Zákon o zaměstnanosti a zákoník práce občanům zaručuje standardní práva, ale i povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. Stát nemůže vstupovat do smluvních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (pouze při porušování těchto vztahů, jako je např. neoprávněné diskriminace při výběru zaměstnanců, pohlaví, věku, atd.).
Z druhé strany stát realizuje řadu opatření, kterými podporuje zaměstnávání absolventů škol, resp. mladých lidí bez praxe. Z hlediska zákona o zaměstnanosti mají statut rizikové skupiny, které je věnována při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče. Zaměstnanost mladých je podporována nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, financovanými jak národními prostředky, tak z Evropského sociálního fondu (vytváření trvalých i dočasných pracovních míst, včetně odborné stáže, kdy absolvent může získat praxi, která by mu měla být nápomocná v dalším úsilí získání pracovní pozice u zaměstnavatelů).
Česká republika vstoupila dobrovolně do Evropské unie, musí proto rovněž respektovat a ctít své závazky, které přijala, včetně principů politiky zaměstnanosti. Týkají se zaměstnávání mladých i věkově starších. Jak vyplývá z analýz a též závěrů Evropské komise a Rady, nezaměstnávání starších osob, osob v důchodovém věku, je plýtvání lidským kapitálem.
Samozřejmě se můj resort snaží řešit situaci nezaměstnaných osob mě dostupnými prostředky, a to nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti. V současné době evidují úřady práce 585 809uchazečů o zaměstnání, ale pouze 33 794volných pracovních míst. Výraznější pokles nezaměstnanosti proto přinese až obnovení hospodářského růstu, který bude generovat dostatek pracovních míst. Zvýšení zaměstnanosti dále přinese pokračování ve strukturálních reformách, které mají zvýšit pružnost trhu práce, motivaci občanů k přijetí zaměstnání, zlepšení vzdělávacího procesu na školách atd.
S pozdravem
Ing. Ludmila Müllerová, v.r.
ministryně práce a sociálních věcí"
